Olomouc spadla pod sto tisíc obyvatel. Co to znamená?

Olomouc už není stotisícová. Podle nejnovějších dat Statistického úřadu pod tuto hranici počtu obyvatel těsně spadla. Není to jen statistická maličkost, protože počet obyvatel je důležitým faktorem v čerpání peněz ze státního rozpočtu v rámci tzv. rozpočtového určení daní.

Historická Olomouc jen těsně ztratila status stotisícové metropole.Takový je závěr Českého statistického úřadu, zveřejněný v pátek. „Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze (1,28 milionu), registrovalo Brno (379 tisíc), Ostrava (280 tisíc) a Plzeň (169 tisíc). Více než stotisícovou populací disponoval, kromě zmíněných měst, ještě Liberec (103 tisíc). Oproti stavu z roku 2020 vypadla z této skupiny Olomouc, které k dané hranici chybělo 504 obyvatel,“ uvedl za ČSÚ tiskový mluvčí Jan Cieslar.

Co to znamená pro příjmy města? méně peněz i nižší platy politiků

Rozpočtové určení daní v České republice neboli daňové určení stanovuje do jakého rozpočtu příslušná daň nebo její část plyne. Daňové příjmy (a tedy i RUD) sehrávají rozhodující úlohu na příjmové straně obecních rozpočtů a mají značný vliv na jejich finanční stabilitu a také autonomii. Rovněž platí, že tyto příjmy nejsou nijak účelově vázány.Současná podoba RUD pochází z úpravy z roku 2008, podle které se podstatně zvýšily daňové příjmy malých obcí.

Co to konkrétně znamená pro rozpočet města? „Jedná se o jakýsi psychologický efekt. Z hlediska rozdělování daní není v takzvaných koeficientech podle velikosti města pro města od třiceti tisíc obyvatel žádný rozdíl, všechny nad tuto hranici je mají stejné, vyjma čtyř privilegovaných – Prahy, Ostrava, Brna a Plzně. Pokud to má na něco vliv, ale paradoxně pozitivní, tak to je to, že politikům se snižuje nároková hranice funkčních platů. Z toho může mít občan spíše radost,“ říká k problematice ekonomický náměstek Otakar Bačák.

Část svých příjmů nicméně OLomouc tratit bude. „S každým občanem ztrácí město naší velikosti asi patnáct tisíc korun ročně, které získá obec, kam se odstěhuje. Náš hlavní problém jsou tedy obyvatelé, kteří zde skutečně žijí, ale trvalý pobyt mají v jiné obci. Dle odhadu Ministerstva vnitra žije ve velkých městech 9% obyvatel, kteří jsou trvalé hlášení v jiných, povětšinou menších obcích. V případě Olomouce tak přicházíme o 150 milionů na daních, a dalších 8 milionů na poplatcích za odpad,“ dodává Bačák.

Vlastimil Blaťák