Festival býval oslavou maršála Radeckého. Komu to vadilo?

Ještě před pěti lety nesl jméno maršála Radeckého festival vojenských hudeb, který se letos uskuteční ve dnech 26. až 28. srpna se v Olomouci a Kroměříži. Podle slov tehdejšího organizátora festivalu Libora Gašparoviče byli na počátku konce připomínky osobnosti vojevůdce bývalý primátor Staněk – a armáda.

Zahraniční orchestry letos přijedou ze Slovenska, Maďarska a Polska. Festival je letos nově spojen s Týdnem vojenské historie, na náměstí vyrůstá písková socha císařovny Marie Terezie, jméno slavného maršála ale zmizelo. Proč? Podle Libora Gašparoviče, letitého pořadatele festivalu, to nikdy nikdo uspokojivě nevysvětlil.

Komu vadil Radecký, když máme na náměstí pískovou marii terezii?

Před pěti lety měli údajně oslovit představitelé armády partnera akce – statutární město Olomouc – aby existoval festival vojenských kapel totožného formátu,  ale již bez jména slavného maršála. V posledních letech tak festival nese sterilní jméno Festival vojenských hudeb, důvod, proč vadil Radecký, vlastně ani není znám. Armáda ani ministerstvo obrany se k věci na naši žádost nevyjádřily.

„Asi o tom nejvíc ví tehdejší primátor Staněk. Ta iniciativa vzešla od něj. Předtím sedmnáct let jméno Radeckého nikomu nevadilo. Já jsem to považoval za podraz, nebylo to nijak odůvodněné ani tehdy, ale armáda se vyjádřila v podobném smyslu,“ říká dnes Libor Gašparovič. „Měl jsem nulový prostor na jednání nebo vysvětlování. Vždyť na festival jezdily armády doslova z celé Evropy!,“ říká.

Přestože bylo festivalu odňato jméno Radeckého, zůstalo mu číslování ročníků, pořadatelé se proto letos chlubí již šestadvacátým ročníkem. Věc by se ještě dala pochopit, pokud by se festival vývojem posunul do modernější a méně historizující podoby. Jenže paradoxně se právě letos oficiálně prezentuje ve spojení s Týdnem vojenské historie. „Mezinárodní festival vojenských hudeb se letos v Olomouci vůbec poprvé pojí se zcela novým konceptem, kterým je Týden vojenské historie. Tradičně zavedená akce se tak snoubí s novinkou, která odkazuje na to, že jsme nejvýznamnějším vojenským i hudebním městem v zemi. Věřím, že program obou akcí Olomoučany i návštěvníky města příjemně naladí. Zkrátka, když vojáky, tak dnes už jenom ty s hudebními nástroji,“ uvedl pro radniční web primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek s odkazem nejen na aktuální dění ve světě.

Gašparovič pořadatelství zabalil, nechtěl se na nynější podobě podílet

„V roce 2017 jsem s pořadatelstvím skončil. Dnes je pořadatelem město,“ uvedl někdejší pořadatel, který si během let festival doslova vypiplal.

Festival byl letos zahájen v pátek 26. srpna odpoledne na Horním náměstí v Olomouci tanečně-hudebním vystoupením Vojenského uměleckého souboru Ondráš, následuje chrámový koncert Vojenské hudby Olomouc v katedrále sv. Václava a koncert Ústřední hudby AČR se sólisty Martinem Chodúrem a Lucií Silkenovou.

Oficiálně celý festival odstartuje v sobotu 27. srpna v 10:00 hod. na Horním náměstí v Olomouci. Návštěvníci se mohou těšit na sérii exhibičních vystoupení zahraničních orchestrů, společné exhibiční vystoupení Ústřední hudby AČR a Vojenského uměleckého souboru Ondráš, i společné exhibiční vystoupení Vojenské hudby Olomouc a Čestné stráže AČR. Celý program festivalu doplní i vystoupení motocyklové čety Velitelství Vojenské policie Olomouc, ukázka techniky Pozemních sil AČR a vystoupení mažoretek z Holešova.

Josef Václav Radecký z Radče byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století. Během rusko-turecké války 1787–1792, kde Rakousko bylo spojencem Ruska, si schopností Josefa Radeckého všiml dokonce ruský generál Suvorov, který z něj udělal pobočníka a sám ho vzdělával. Během své vojenské kariéry se podílel na reformách rakouské armády. V Napoleonově ruském tažení vystupovalo Rakousko jako spojenec Napoleona, po rozdrcení Napoleonovy Grande Armeé v Rusku se Rakousko přidalo na stranu Ruska, kde se Radecký podílel v koalici na jeho porážce. Po dobytí Paříže carem Alexandrem vstoupil do Paříže s ostatními spojenci. Později byl za své zásluhy jmenován velitelem rakouských sil v Itálii a roku 1836 rakouským polním maršálem. Ve věku 82 let následně jednoznačně zvítězil v první italské válce za nezávislost nad spojenými armádami piemontského krále Karla Alberta a zajistil reinstalaci rakouské moci v severní Itálii. V roce 1850 byl v souvislosti s napětím mezi Pruskem a Rakouskem poslán v čele dvou armádních sborů o síle asi 14 000 vojáků do Olomouce a tato manifestace síly nakonec významně přispěla k uzavření tzv. „Olomoucké punktace“. V letech 1849–1857 byl Radecký generálním guvernérem Lombardsko-benátského království (někdy uváděn jako 5. vicekrál) a velitelem II. armády. Aktivní vojenskou kariéru ukončil po 72 letech.

 

Vlastimil Blaťák