10. Kaple sv. Antonína, Uhelná
Schovaná v lese a úplně opuštěná v porostu je na úpatí Rychlebských hor kaple sv. Antonína, kterou najdete kousek od Račího údolí. Objekt je kromě narosté osamocenosti zajímavý i tím, že se jedná o svého druhu „katalogový kostelík“, protože jeho zcela identické dvojče naleznete asi 15 kilometrů jižněji v Nýznerově.
9. Piaristická kolej Bílá Voda
Olomoucký kanovník Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu se roku 1714 rozhodl na svém zděděném panství Hertwigswaldau, konkrétně pak v Bílé Vodě, zřídit piaristickou kolej. Cílem bylo jednak zintenzívnit rekatolizaci této části Slezska, ohroženou po uzavření altranstädtského míru obsahujícího ústupky slezským protestantům, a jednak umožnit v této poněkud zanedbané oblasti přístup k základnímu a střednímu školství. Piaristé přišli do Bílé Vody již 18. února 1724 a začali s výstavbou koleje (dokončena byla roku 1733) u stávajícího poutního kostela Zvěstování P. Marii (původně sv. Anny). Po zániku škol se pro kolej našlo nové využití, když se roku 1876 do Bílé Vody přemístil slezský provincialát Chudých školských sester naší Paní, vyhnaný z Vratislavi v rámci Bismarckova „kulturního boje“. V září roku 1950 byly v českých zemích zrušeny všechny ženské kláštery a řeholnice různých řádů a kongregací byly násilně svezeny do sběrných klášterů; jedním z vybraných míst byla právě Bílá Voda. V roce 1951 byly mladší sestry odvezeny na jiná místa a Bílá Voda sloužila k internaci starších a práce neschopných sester. Postupně se zde shromáždila snad největší církevní komunita v Evropě, čítající až 450 řeholnic najednou (podléhala ovšem komunistickým úřadům; sestry žily v podmínkách podobných pracovním táborům a s velmi omezeným přístupem ke svátostem); vystřídalo se zde asi 1000 sester, z nichž mnohé jsou pohřbeny na místním hřbitově. Vedle koleje bydlely v různých domcích po celé obci.
8. Jeskyně Na Pomezí
Díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu byly v krasovém území Na Pomezí objeveny v letech 1934-36 první jeskyně (např. Utajená, roku 1962 zasypaná). Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Jeskyně byla prozkoumaná, ale protože byla volně přístupná, její krápníková výzdoba byla z velké části poničená vandaly. Po válce vznikl v Jeseníku speleologický oddíl, v jehož čele stál Karel Všetička, který objevil několik menších jeskyní (Netopýrka, Komínová, Liščí díra). Dnešní Jeskyně Na Pomezí byla objevena 28. srpna 1949, kdy se do ní podařilo vniknout komínem o velikosti 25×50 cm. Jeskyně je od 16. května 1950 zpřístupněna veřejnosti. O pět let později byla zpřístupněna v takovém rozsahu, jako dnes.
7. Lom Vycpálek
Je to pravděpodobně nejznámější žulový lom, který je jako jediný opatřený při vstupu žulovým pomníkem s vyobrazením zakladatele Jana Vycpálka. Lom zabírá v různých úsecích téměř celý prostor kopce. Lom najdete východně od obce Vápenná po levé straně silnice vedoucí do osady Zelená Hora. V lokalitě lomu Vycpálek jsou volně k nalezení až 12 cm velké plovoucí tmavě červené hessonity – granáty.
6. Boží Hora u Žulové
Kostel Panny Marie Bolestné je dominantou poutního místa na Boží hoře a je viditelný ze širokého okolí. Ze Žulové k němu vede lesem křížová cesta. V letech 1878 – 1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple nahrazena novostavbou novogotického kostela. Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena chata „Jiřího dům“, pojmenovaná podle kardinála Georga Koppa, která byla z bezpečnostních důvodů v padesátých letech zbourána. Dnešní místo je krásně upravené, s řadou možností posezení v krytém přístřeku či pod otevřenou oblohou a nabízí návštěvníkům krásný pohled na hlavní hřeben Rychlebských hor a kouzelné krajiny Rychleb. Dvakrát ročně se zde konají liturgické poutě. V době hlavních prázdnin je kostel přístupný pro veřejnost každou neděli.
5. Židle pro obry, Lánský vrch
U Skorošic nedaleko Javorníka se v samém severním cípu Slezska k nebi tyčí Lánský vrch. Kopec v Žulovské pahorkatině, formovaný působením pevninského ledovce, dostal v roce 2007 neobvyklou ozdobu – někdo sem totiž umístil obří stůl se dvěma židlemi. Kromě toho, že jsou stůl a židle v nadživotní velikosti vděčným objektem fotografů, otevírají se z dominantního, i když jen 423 metrů vysokého vrchu, odkud často startují také paraglidisté nebo rogalisté, nádherné výhledy do širokého okolí – na Rychlebské hory, část Hrubého Jeseníku a Žulovskou pahorkatinu, na Kaní horu, Smolný vrch s Venušinými miskami, Boží horu a Borový vrch nad Žulovu či svahy Šeráku a Keprníku v Hrubém Jeseníku. Lánský vrch leží jen nedaleko od silnice spojující Žulovou s Javorníkem a obří nábytek na jeho vrchu je nepřehlédnutelný, takže sem snadno trefí všichni. Nejbližší železniční stanice je v Žulové, odkud jsou to na vrch pěšky necelé 4 kilometry.
4. Nýznerovské vodopády
Nýznerovské vodopády se nacházejí v osadě Nýznerov u Žulové v údolí Stříbrného potoka. Jedná se o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád, kde se vlivem vymílání skály výřivým proudem vody vytvářejí jámy a obří hrnce různých tvarů až několikametrových rozměrů. Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou – žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem. Dolní část vodopádu protéká úzkou skalní soutěskou, která je obtížně přístupná. Horní část je zpřístupněná schodištěm, kterým se lze dostat až na dno jakéhosi „kotle“. Vodopády vznikly v místě, kde voda naráží na skalnaté prahy tvořené horninou odolávající erozi. Voda zde padá po jednotlivých stupních do hloubky 14 m a nejvyšší stupně dosahují 3 m.
3. Věž kostela sv. Josefa vyrostlá z hradní věže
Kostel sv. Josefa byl postaven na místě původního hradu Frýdberk, který byl z velké části zničen Švédy. Hradní ruiny až na věž byly strženy a uvolnily tak místo kostelní lodi. Jediné co z hradu zbylo je věž, v jejímž přízemí byl prolámán prostor pro předsíň kostela. Válcová věž (bergfit) v čele hradu má zdivo až 4 m silné a do dnešních dní se dochovala až do výše původního 4. patra. Klasicistní novostavba kostela pohltila významnou část zástavby hradního jádra. Kromě bergfritu se zachoval oblouk hradby v severní části sloužící jako podezdívka presbyteria a most vedoucí ke kostelu. Na vrcholku věže přibyla barokní zvonička. Za více než povšimnutí stojí socha Panny Marie Neposkvrněné z druhé poloviny 18. století a sv. Jan Nepomucký, který stojí na mostě. V letech 1903 a 1904 proběhla velká rekonstrukce kostela, musely být znovu ukotveny zdi, které se začaly odklánět od středověké věže. Ve 30. letech 20. století byly pro kostel pořízeny dvě nové okenní vitráže. Ve věžní nástavbě se původně nacházely tři zvony, dnes jsou zde dva. Jeden z roku 1826 (Panna Marie) a druhý menší zřejmě z roku 1923. Ve věži pod zvonicí se nachází zajímavý hodinový stroj z roku 1920 vyrobený firmou R.Thöndela.
2. Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku nacházející se pod kopcem Velký Špičák mezi obcemi Supíkovice a Písečná na Jesenicku jsou nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě (první písemná zmínka pochází z roku 1430 — Antonius Walle). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V roce 2014 byly dokončeny restaurátorské práce, převážně v centrální části jeskyně, na nástěnných malbách pocházející z období pozdního středověku až počátku 20. století. Vyznačují se unikátními chodbami ve tvaru srdcí.
1. Básně v krajině v Nových Vilémovicích
Zapomenutá obec Nové Vilémovice, náležející administrativně k Uhelné, je nečekanou oázou kultury a poesie. Na loukách nad obcí lze nalézt nespočet básní a zcela výjimečné krajinářské tvorby.
