Elektrokoloběžeky: Mor chodníků, nebo budoucnost dopravy?

Sdílené elektrokoloběžky opanovaly město. Přestože se jedná o ekologicky šetrný způsob městské dopravy, který může pomoci vyřešit i silnice ucpané automobily, nese s sebou i negativa, například v podobě špatně zaparkovaných koloběžek na chodnících.

Jak dál s elektrokoloběžkami? Oslovení odborníci se v názorech částečně různí, v jednom podstatném se ale shodují: Jedná se o trend do budoucích let, a takto musíme problematiku uchopit. Že s sebou elektrokoloběžky nesou i negativní jevy, je nasnadě – chodcům mnohdy vadí například to, že velmi tiché koloběžky se po chodnících pohybují až příliš rychle, čímž představují nemalé riziko. Má ale koloběžka na chodníku vůbec co pohledávat?

Legislativní šedá zóna? Pohledem zákona elektrokoloběžka nepatří na chodník

„Koloběžky patří mezi nové druhy městské dopravy a jsou jistě šetrnější než auta. Zároveň chybí jakákoli regulace, respektive instrukce, jak se na nich ve městě bezpečně pohybovat. Vzhledem ke své rychlosti a tichosti jsou velkým nebezpečím pro děti i seniory na chodnících i v parcích. I zkušení cyklisti říkají, že musí být na cyklostezkách kvůli koloběžkám výrazně opatrnější,“ říká Kateřina Dobrozemská, kandidátka na funkci radní pro sociální věci pro ProOlomouc.

Vzniká otázka, jestli problémové body nového trendu způsobují více sami uživatelé cyklostezek místy nezodpovědným chováním, anebo jestli za všemi problémy stojí nedobudovaná síť cyklostezek a jasný zákonný rámec. V tomto bodě se částečně různí i názory členů dopravních komisí; téma je relativně nové a komunální programy do podzimních voleb nechávají problematiku stranou. Tudíž zatím většinou neuchopené a postoj k problematice je nutné teprve hledat.

Elektrokoloběžky vnímáme jako současný trend, zejména ve sdílené dopravě. Jejich užívání nehodláme bránit, ale je nezbytné v součinnosti s firmami provozující tyto koloběžky nastavit jasná pravidla. Zejména s budováním odstavných ploch pro koloběžky. Současně klást důraz, aby pronajímatelé zajistili dodržování pravidel silničního provozu a v případě nedodržování zabránit dalšímu pronajímání. Dodržování pravidel silničního provozu však záleží zejména na uživatelích samotných a pokud tito se nezačnou chovat zodpovědně, tak provozovatelé i město, i kdyby vybudovali všechno možné, tak to nebude nic platné. Uživatelé elektrokoloběžek nesmí ohrožovat ostatní bezohlednou jízdou po chodnících a také sami by měli dbát na to, aby neohrožovali ani sami sebe a užívat ochranné prostředky, zejména přilbu,“ tvrdí například člen Dopravní komise Milan Hebelka ze spOLečně.

Není to ale jen téma zodpovědnosti uživatele koloběžky. Skutečnost je i ta, že tento trend předběhl dobu i regulaci, a zástupci státu a měst si s ním jednoduše nevědí rady. Nejde přitom jen o koloběžky sdílené, jakkoli ty ve městech zřejmě převažují.

„Stejně jako v jakémkoliv jiném oboru, i zde chvíli trvá, než si společnost a zákony na nový pokrok navyknou a uzpůsobí se mu. Osobně jsem rád, přes mnohá negativa, že jedním z aktuálních trendů jsou elektrokoloběžky. Vítám je, zejména pokud dokážou lidem nabídnout alternativu k denní automobilové dojížďce. Jinak řečeno, pokud díky jedné koloběžce zůstane na parkovišti stát jedno auto, je to dobře. Protože energetická i prostorová náročnost koloběžky je oproti autu značně nižší, a to jsou zásadní aspekty do budoucna pro ekonomicky i ekologicky udržitelnou dopravu ve městech,“ nabízí jiný pohled Pirát David Novák, člen Krajské dopravní komise. A upozorňuje na uvedenou šedou legislativní zónu, ve které se nový druh dopravy zatím nachází. „Je důležité, abychom vnímali elektrokoloběžky zejména jako příležitost a pomohli jim se integrovat do našeho městského dopravního ekosystému. V první řadě, mířeno na jejich uživatele, se naučit je používat s respektem k ostatním účastníkům provozu, zejména ke zranitelným chodcům. V druhé řadě, mířeno ke všem, s tímto způsobem dopravy počítat na našich ulicích, aby jejich uživatelé nebyli v jakési nejisté legislativní „šedé zóně“. Protože jedno je jisté, drobná elektrická vozítka tu s námi již budou a nezmizí. Pohledem zákona elektrokoloběžka nepatří na chodník, ale může jet např. po cyklostezkách. Tím se dostáváme k jádru problému, a to jsou velké rezervy v olomoucké cykloinfrastruktuře,“ dodává. „Pokud se jezdec na koloběžce nebude cítit ohrožen při jízdě mimo chodník, pak věřím, že na chodníku bude chodcům příjemně a bezpečně. I bez drakonických represí směrem k jezdcům ke koloběžkám.“

Jádro pudla: Cyklostezky v Olomouci
Podle dopravního specialisty petra Daňka (STAN) je celý problém nutno rozdělit na dvě části – na parkování koloběžek a samotnou jízda koloběžek. „První část problému lze vyřešit snadněji. Většina sdílených e-koloběžek a kol dnes již nepotřebuje stojan k uzamčení. Stačí jim jednoduše nakreslit na vhodné místo bílý obdélník a uživatelé se je naučí dávat tam a nebudou blokovat stojany běžným cyklistům. Takto to dnes například dělají v Brně. U e-koloběžek je pak potřeba zpřísnit sankce za vrácení na nesprávné místo, jako je třeba prostředek chodníku – se sdílenými koly tento problém zpravidla není, uživatelé je vrací do vymezených míst,“ říká Daněk.
Horší je to podle něj s druhou částí problému. Dospělí lidé totiž podle současné legislativy na chodník na kole ani na e-koloběžce nesmí. Velká část cyklistů vyhlášku respektuje a využívá vozovku. Někteří ale využívají chodník a jsou případy rychlé a nebezpečné jízdy, která nemá na chodníku co dělat. „Z důvodu, že někdo nerespektuje vyhlášky, ale nemůžeme zakázat kola a koloběžky. Museli bychom přece zakázat i auta, neboť řidiči porušují vyhlášky snad ještě ve větší míře. Není problém jízdy na chodníku způsoben hlavně tím, že stále nemáme ucelenou síť bezpečných a komfortních cyklostezek? Já jsem přesvědčen, že ano,“ uvádí Daněk.
Svá tvrzení přitom podpírá statistikou. „Kdo je pro chodce více nebezpečný, automobil nebo kola s e-koloběžkami? Za posledních pět let byl chodec sražen cyklistou pouze v necelých 10% případů, 90% případů připadá na řidiče motorových vozidel, přičemž řidiči jsou ve většině případů také viníky nehod. Stejný nepoměr je také u následků nehod – tři úmrtí a třináct těžce zraněných chodců při srážce s motorovým vozidlem. Naproti tomu při srážce chodce s cyklistou došlo za stejné období jen k jednomu těžkému zranění. Zaměřme se tedy především na bezpečné přechody pro chodce namísto jejich rušení a důsledně řešme porušování vyhlášek na straně řidičů, zvláště těch agresivních,“ říká Daněk.
Vlastimil Blaťák
Právní úprava elektrických koloběžek v České republice

I když elektrokoloběžky už několik let zažívají velký boom, stále není právní úprava zcela jasná, takže dochází k různým interpretacím. Ve zkratce můžeme říct, že elektrokoloběžku lze považovat buď za jízdní kolo (elektrokolo), nebo za motorové vozidlo, a to podle jejího výkonu a maximální provozní rychlosti.

Kdy se elektrokoloběžka považuje za kolo

V § 57 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je stanoveno, že jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. Jízdní kolo může být vybaveno pomocným motorkem, jestliže mj. jeho výkon nepřesáhne 1 kW a maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h (více viz Příloha č. 12 část C) k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Pokud bude elektrokoloběžka splňovat výše stanovené parametry, považuje se v praxi za jízdní kolo.

Kdy se elektrokoloběžka považuje za motorové vozidlo

V případě, že daná elektrokoloběžka výše uvedené parametry nesplňuje (tj. má vyšší výkon/vyšší maximální konstrukční rychlost), posuzuje se jako motorové vozidlo (zpravidla motocykl). A v takovém případě je nezbytné mít platné řidičské oprávnění (v případě motocyklu bude nejbližší skupina AM), ochrannou přilbu, povinnou výbavu a sjednané povinné ručení. Elektrokoloběžka navíc podléhá schválení technické způsobilosti a registraci.

Kde můžete s elektrokoloběžkou jezdit

Ať už se vaše elektrická koloběžka považuje za jízdní kolo nebo motorové vozidlo, vždy s ní můžete vyrazit na silnici. Pokud splňuje parametry jízdního kola, tak s ní můžete vyjet i na cyklostezky.

Naopak na chodnících a v pěších zónách je jízda na elektrokoloběžce zakázána. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, totiž stanoví, že chodníky a pěší stezky jsou určeny pouze pro chodce (pokud není v zákoně stanoveno jinak).

Právní úprava elektrických koloběžek v Německu

V Německu je právní úprava elektrokoloběžek („E-Scooter“) o poznání přehlednější. Elektrokoloběžky jsou považovány za motorová vozidla, pokud splňují následující znaky:

– vozidlo bez sedadla, které má řídítka,

– hmotnost bez řidiče nepřesahuje 55 kg,

– provozní rychlost se pohybuje od 6 km/h do max. 20 km/h,

– max. výkon je 500 W,

– splňuje další požadavky na bezpečný provoz v silničním provozu (brzdy, světla atd.).

Na co si dát pozor

V Německu můžete řídit elektrokoloběžky s max. rychlostí do 20 km/h. Na to je třeba dát pozor, neboť ve většině evropských zemí je limit vyšší. Pozornost byste měli věnovat i věkovému limitu, jelikož na elektrokoloběžkách můžou jezdit osoby starší 14 let.

Abyste mohli v Německu řídit elektrickou koloběžku, budete potřebovat povolení k provozu na pozemních komunikacích, povinné ručení a registrační značku (nálepka na zadní části koloběžky). K jízdě však nepotřebujete řidičský průkaz ani nasazenou helmu, i když je její nošení doporučené.

Elektrickou koloběžku můžete řídit jak na cyklostezkách (pokud je to možné), tak na silnicích. Jízda po chodníku a v pěších zónách je však zakázaná.

Zdroj: www.pravoprovsechny.cz