Netýkavka se velmi intenzivně šíří v okolích vodních toků, nejinak je tomu nyní v Olomouci, kde především v jižní části města nastala doslova invaze této byliny. Rostlina figuruje na seznamu sta nejnebezpěčnějších invazních druhů. Rozmnožuje se pomocí tobolek, které po lehkém doteku pukají a vystřelují semena až 7 m od matečné rostliny. Při dopadu do vody bývají semena unášena na velké vzdálenosti v řádech několika km. Podél vodních toků vytváří mohutné monokulturní porosty pronikající do lesních a lučních společenstev, kde díky nim dochází k negativní změně druhového složení, ke snížení biodiverzity.
Čím je rostlina nebezpečná?
V České republice byla ještě v roce 1992 přítomna v 42 % mapovacích polích o velikosti 12 × 11 km, v současné době jich obsadila již přes 77 %. Netýkavka žláznatá má mnoho vlastností, které ji konkurenčně zvýhodňují proti jiným rostlinám – v první řadě až tři metry vysoká lodyha s mohutnými listy, které zastíní vše, co roste pod nimi. Další výhodou je schopnost rostlin přežít v širokém rozmezí přírodních podmínek a téměř stoprocentní klíčivost semen. Díky vonným květům, které produkují velké množství nektaru, dokáže odlákat velkou část opylovačů od ostatních rostlin. Nové poznatky ukazují, že paleta jejího „zbrojního arzenálu“ je ještě širší. Látky, které vznikají při rozkladu její biomasy a jsou vylučovány z kořenů, snižují klíčení semen a omezují příjem živin u ostatních rostlin, což vede ke snížení jejich konkurenční schopnosti. Šíření netýkavky přitom neprospívá ani půdě, neboť místa kde roste, jsou kvůli jejímu mělkému kořenovému systému náchylnější k erozi.
Vlastimil Blaťák
