Sedm sezón v devadesátých letech a osm současných, to je dohromady extraligových 15 ročníků pro HC Olomouc. Za tu dobu prošla olomouckým týmem celá řada osobností, někdy odchovanců, někdy hráčů, kteří do Olomouce přišli odjinud. Spousta z nich zanechala nesmazatelnou stopu i ve světovém hokeji.
10. Pavel Cagaš, brankář mistrů 1994
„Cagi“ byl svého času nejpopulárnější osobností ve městě. Olomouci vychytal ve dvojici s Ladislavem Blažkem první extraligový titul, a město mu leželo u nohou. Nakoukl i do reprezentace, kariéru dochytal v Německu. Poctivě jezdí na srazy mistrovského týmu. V roce 2024 už to bude po 30 letech…
9. Jakub Galvas, obránce Chicaga Blackhawks
Nejmladší zástupce v Top desítce, ale patří do ní právem. V roce 2017 byl draftován do NHL týmem Chicago Blackhawks, přesto však i v sezóně 2017/18 zůstal věrný Olomouci, kde se tak mohl setkat se svým otcem Lukášem, jenž přestoupil z Třince a vytvořil s ním první obrannou dvojici otce se synem v historii extraligy. Nyní dobývá severoamerická kluziště a má předpoklady hrát NHL stabilně.
8. Richard Brančík, ten pravý kapitán
Několik sezón odehrál v Kometě, dokonce s Michalem Černým, mistrem extraligy z roku 1994, čímž se vytvořilo pojítko mezi tehdejší a dnešní érou olomouckého hokeje. Brančík táhl v jejích prvoligových časech jako skutečná osobnost a rozený lídr. Dnes je trenérem.
7. Ondřej Kratěna
Pamětníci si možná ještě vzpomenou na útočnou trojici dravých mladíku Tomajko – Kratěna – Broš, která udivovala extraligu v sezóně po mistrovském titulu. Prostředně jmenovaný hrál na nejvyšší úrovni až do roku 2019, do Olomouce se už v novodobé extraligové historii nevrátil. Přesto patří k osobnostem, jejichž dres jednoznačně patří pod strop Plecharény.
6. Michal Broš
Olomoucký rodák Michal Broš odehrál za Moru všechny mládežnické kategorie, a nakoukl v jejím dresu i do seniorského hokeje. Poté, co Olomouc přišla v roce 1997 o extraligový hokej, pokračoval ve dvojici s Ondřejem Kratěnou ve Spartě. Zlatý medailista z MS 2000 končil kariéru v době, kdy se extraliga do Olomouce po 17 letech vracela, a zpátky v našem dresu jsme jej proto už neviděli.
5. Jan Tomajko
Poslední z dnes již legendární olomoucké útočné řady mladíků je jediným, který se vrátil do domovského klubu ještě i jako hráč, aby se později stal trenérem a nyní i majitelem klubu.
4. Jiří Látal
Psaly se první dny roku 1990, těsně po listopadové revoluci. V Olomouci tehdy bývalo na utkáních zvykem pořádat o přestávce soutěž pro vylosované diváky ve střelbě na bránu. Narvaný stadion se ale náhle roztleskal, protože jedním ze soutěžících „diváků“ byl po dohodě s pořadateli Jiří Látal, toho času hráč Philadelphie Flyers a emigrant ze socialistického Československa. Za Olomouc potom ještě odehrál na sklonku kariéry dvě sezóny.
3. David Krejčí, vítěz Stanleyova poháru
Nestává se často, aby se slavný odchovanec vrátil na sklonku kariéry do domácího klubu, ale David Krejčí je frajer. Nadchnul Olomouc i celou extraligu, zahrál si na olympiádě, a nyní míří na mistrovství světa. Možná přiveze medaili a povýší mezi první dva v pořadí.
2. Miroslav Chalánek, kapitán mistrů 1994
Jediný olomoucký extraligový titul si zaslouží pozornost do dnešních dnů. Když se olomoučtí mistři při 25. výročí titulu objevili, v čele s kapitánem Chalánkem naposledy v Olomouci, oblehli fanoušci hokeje náměstí a dlouze provolávali „Mistři, mistři“. Od té doby se to ještě podruhé nepovedlo.
1. Jiří Dopita, olympijský vítěz
Olympijského vítěze, trojnásobného mistra světa, který má ještě k tomu dva světové bronzy, a semifinalistu Světového poháru máme v Olomouci pouze jednoho. Jiří Dopita dokonce téměř deset let vlastnil olomoucký hokejový klub, v roce 2015 jej prodal, pravděpodobně za ne příliš šťastných okolností. Sám o tom nikdy příliš nemluvil. Rozhodně by si především on zasloužil dres pod střechnou haly, a nejen to. Olomouc má totiž bohužel tendenci zapomínat na své legendy.
