„Mám radost, že mohu udělit certifikát desátému národnímu geoparku v České republice. Těší mě to o to více, že jde o skvělý příklad naplňování Charty národních geoparků, kdy díky systematické spolupráci místních subjektů dochází k příkladné péči o geologické a další přírodní i kulturní dědictví a zároveň k prohlubování identity místních obyvatel s geoparkem,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Martina Pásková, předsedkyně Rady národních geoparků, komentovala zrození desátého národního geoparku v Česku takto: „Profesionalita a zápal týmu Geoparku Krajina břidlice nenechaly nikoho z členů Rady na pochybách, že se jedná o velice životaschopný projekt, který bude v budoucnu inspirovat již existující české a možná i zahraniční geoparky.“
„Získání statusu národní geopark je ocenění práce mnoha lidí. Vznikem spolku Krajina břidlice v roce 2019 se podařilo sjednotit roztříštěné propagační aktivity v oblasti Nízkého Jeseníku. Základními principy fungování spolku je spolupráce a vzájemná podpora,“ uvedla Alena Zemanová, Krajina břidlice, z.s.
Území Krajiny břidlice se nachází na severovýchodě České republiky, na ploše pohoří Nízký Jeseník. Severozápadní okraj geoparku lemuje pohoří Hrubý Jeseník, jihovýchodní sníženina Moravská brána. Severovýchodní okraj je vymezen městem Opava a jihozápadní městem Olomouc. Územní vymezení geoparku odráží především lokalizaci těžby a zpracování pokrývačské břidlice, zahrnuje však také Bruntálskou vrchovinu. Mezi jeho nejatraktivnější lokality patří Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou, zpřístupněná důlní díla – Raabova štola v Zálužném u Vítkova a Flascharův důl u Oder a venkovní geologické expozice v Odrách a Vítkově. Pohornická krajina je protkána téměř stovkou kilometrů naučných stezek vedených kolem starých dolů a odvalů z odpadní břidlice. Vedou kolem starých dolů, odvalů z odpadní břidlice, táhnou se po hřebenech náhorní plošiny Nízkého Jeseníku, kličkují po březích hlubokých údolí řek Odry a Moravice. Rozmanitost přírody společně s pozůstatky po hornické činnosti nabízí návštěvníkům útočiště příjemné zklidnění a aktivní odpočinek.
„Záleží teď na nás, na lidech v Krajině břidlice žijících, jestli se pokusíme přírodu trochu pozastavit a dochované relikty po bývalé těžbě ochráníme, seznámíme veřejnost s překotným a mnohdy i tragickým vývojem oblasti. Jestli povzbudíme hrdost místních obyvatel na svou domovinu, příchozím návštěvníkům ukážeme krásy a zajímavosti Krajiny břidlice,“ uvedla Alena Zemanová, Krajina břidlice, z.s.
Avšak Krajina břidlice není výjimečná jen těžbou břidlic. Ještě před necelými dvěma miliony lety byly v severní části geoparku aktivní vulkány, jedny z nejmladších sopek v naší zemi. Dochované kuželovité vrcholy vyhaslých stratovulkánů jsou dominantami Bruntálska. Sopečnou krajinu dotváří těžbou odhalené lávové proudy a sopečné pumy povalující se volně v krajině. Přírodní památky Velký Roudný, Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka a Razovské tufity jsou v kombinaci s vodní plochou přehrady Slezská Harta vítaným zpestřením při pobytu v poklidné krajině.
Lidé, kteří v Krajině břidlice žijí, často neznají pohnutou historii své domoviny a pohornickou krajinu vnímají jako všední a zanedbanou. Aktivní prezentací, terénními exkurzemi, přednáškami či pořádáním tematických akcí jsou v návštěvnících i obyvatelích regionu vyvolávány prožitky zvyšující nejen znalosti, ale především kladný vztah k oblasti Krajiny břidlice.
„Krajina břidlice měla dlouhodobý vývoj, první projekty vznikaly na Budišovsku, Vítkovsku a Odersku, dnes již aktivně spolupracuje také Jakartovicko, Bruntálsko a další. Podařilo se nám také založit vědeckou radu vedenou odborníky na geologii, historii, cestovní ruch, přírodu, hornictví, stavební a technické památky. Skvělý kolektiv lidí, který nadšeně pracuje po zaměstnání ve svém volném čase. Stejně je to i se členy spolku. Jsme vlastně na začátku a čeká nás hodně zajímavé práce,“ uvedl Lumír Moučka, Krajina břidlice, z.s.
-age-
