Kam na čarodějnice: Ohňů vzplanou ve městě i v okolí desítky

Nejen Korunní Pevnůstka, ale doslova desítky akcí se chystají v Olomouci i v blízkém okolí na čarodějnice. Filipojakubská noc připadá letos na víkend, a pomalu už se můžeme těšit i na satelitní snímky. Množství zapálených vater je totiž viditelné i na satelitních snímcích amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru pořízených z výšky 850 kilometrů, a v případě jasného počasí se tak můžete „najít“.

Tradiční olomoucké hlavní oslavy vypuknou na Korunní Pevnůstce, jejich vrcholem bude ve 21 hodin koncert skupiny No Name. POřadatelé upozorňují, že akce je přísně nekuřácká.

Pálení čarodějnic chystají v sobotu i v Holici. Program začíná b areálu místního fotbalového klubu v 16 hodin, vstup je zdarma, akce přinese i neobvyklou soutěž Miss čarodějnice a bude spojena se stavěním májky.

Vatra vzplane také na Poděbradech, program začíná již v 10 hodin dopoledne a bude zaměřen převážně na děti, večer vrcholit bude koncertem kapely Free Fallin.

Pokud máte rádi historické kulisy pevnosti, ale preferujete poklidnější průběh, než na Pevnůstce, vyrazit můžete v sobotu večer také na křelovský fort. Zde program začíná v 15 hodin, pro děti bude připravena spousta soutěží.

Víte, proč se pálí čarodějnice?

Pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Od těch dob prošel svátek řadou změn a podepsalo se na něm i křesťanství. Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života. Někteří lidé věří, že když tuto noc nebudou opatrní, ovládnou je zlé síly a hledají způsob, jak se před nimi bránit.

Oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň.

Zřejmě z tohoto svátku pochází výrazně mladší zvyk – pálení čarodějnic, který lidé udržují dodnes. Ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice, potažmo veškeré zlo zahnat co nejdál od domů. Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, kteří skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.

-red-