Prováděl jste šetření výskytu chráněných živočichů v lokalitě zahradní osada Morava na Nových sadech. Co přineslo?
Biologický průzkum proběhl v loňském roce koncem jara a trval do počátku podzimu. Bylo docíleno zajímavých nálezů, které se týkaly převážně živočichů. Z hlediska rostlin se celkem logicky původních vegetačních formací příliš nedochovalo, neboť se jedná o lokalitu ovlivněnou zahrádkářskou činností. V příbřežním pásu se však trvale vyskytují společenstva cenných a přirozených vegetačních formací. Ze stromů jsou zde původní především vrby, jasany a olše. Zoologická stránka ale byla mnohem zajímavější. Objevili jsme na místě zajímavé brouky, a spoustu dalších druhů bezobratlých, například šidélka, šídla a vážky. V místě žije chráněný ledňáček. Celá zahrádkářská osada je doslova rájem pro velké množství ptačích druhů i některých savců, především netopýrů. Do nálezové zprávy jsem uvedl asi osmnáct prokázaných zvláště chráněných druhů. V případě zásahu do takového biotopu proto musí být ze zákona předem vydaná výjimka ze zákazů ochranných podmínek. Nicméně chystaný záměr všechny tyto hodnoty trvale zlikviduje, vykácí se dřeviny, zničí se povrch celého území, včetně velmi cenného břehového krytu. Celé území bude dlouhodobě zdevastované a jeho rehabilitace v příštích desítkách let nedosáhne úrovně dnešního produktivního stavu.
V místě se chystá protipovodňová úprava, rušení zahrad a bagrování. Údajně neproběhlo šetření EIA a kraj si výjimku ze zákona udělil. Slučuje se to s ochranou živočichů?
Posouzení vlivu stavby na životní prostředí má v zásadě dvě fáze: Nejprve proběhne zjišťovací řízení, které se týká celkového vlivu na životní prostředí, na vodu, na ovzduší. Když toto řízení shledá, že je potřeba, aby byla zpracována komplexní dokumentace, pokračuje proces do druhé fáze. Ta ale v tomto případě neproběhla, a proč? Nabízí se odpověď, při které lze reálně předpokládat, že by taková studie hrála ve prospěch zahrad a zahrádkářského svazu. Při hodnocení přístupů k celému problému zainteresovanými organizacemi, včetně státní správy, vzniká dojem neobjektivity a tendenčního přístupu, počínaje „investorem“ Povodím Moravy a orgány Magistrátu města Olomouc, včetně výkonného orgánu státní správy – odboru životního prostředí. Vše pak zastřešuje odvolací orgán, kterým je Krajský úřad Olomouckého kraje. Propojení těchto aktérů vytváří hermetickou právní bariéru, která nepřipouští účast veřejnosti, zejména spolku, který si provozovatelé zahrádek založili nebo i jednotlivých osob, kterých se terénní úpravy přímo dotýkají. Je třeba si uvědomit, že existuje platný Zahrádkářský zákon, který samosprávám i státní správě výslovně určuje povinnost zachovávat zahrady a zahrádkářské osady. Odpovědné orgány státní i veřejné správy se však tváří, jako by tento zákon neexistoval.
Může se veřejnost, tedy v tomto případě zehrádkáři, účastnit řízení o povolení záměru stavby protipovodňových úprav?
Ano. Jsou tam nedořešené majetkové vztahy, ale pro tuto záležitost by si měli sjednat odbornou právní pomoc. Jde například o to, že zahrádkáři během dlouhých let, kdy zahrady provozovali, investovali své prostředky do zahradních domků, stromů a bezesporu založili další materiální hodnoty. Tyto záležitosti veřejná správa neřeší, což je samozřejmě špatně. Za důležitou skutečnost také považuji alternativní řešení protipovodňových úprav, kterou místní zahrádkářská organizace nechala na své vlastní náklady zpracovat vodohospodářskými specialisty a projektanty. Jejich návrhem se však nikdo z veřejné ani státní správy, včetně Povodí Moravy s. p., nezabýval. Otázku, zda existuje jiné řešení, které by splnilo účel protipovodňového opatření a zároveň zachovalo biologickou hodnotu zahrádkářské osady, zainteresované instituce jednoduše řečeno, neřešily.
Zajímá mě ta výjimka z EIA, kterou si schválil kraj. Je to vůbec přípustná? Konkrétně se jedná o výjimku z čeho?
Je to výjimka ze zákazu uvedeného v paragrafu 50 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterou vydávají krajské úřady. Ustanovení tohoto paragrafu uvádí, že je zakázáno zvláště chráněné druhy rušit ve všech jejich vývojových fázích, životních cyklech, je zakázáno je chovat v zajetí, chytat, zraňovat nebo škodlivě zasahovat do jejich biotopů. Každý, kdo připravuje záměr, kterým hodlá zasáhnout do prostředí zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, je povinen požádat o výjimku z uvedených zákazů podle paragrafu 56 citovaného zákona, což v daném případě Povodí Moravy s. p. učinil a také ji okamžitě získal. Podklady, na základě kterých krajský úřad ve správním řízení výjimku povolil již v červnu roku 2020, dnes nejsou nikomu ze zahrádkářů ani jiné veřejnosti známé. Kromě zmíněné výjimky je povinností investora (Povodí Moravy s. p.) získat souhlas ke škodlivému zásahu do významných krajinných prvků, tedy řeky Moravy a její údolní nivy a dále získat povolení ke kácení stromů a zapojených porostů dřevin. Vodoprávní úřad odboru životního prostředí olomouckého magistrátu oznámil, že všechny tyto podklady pro rozhodnutí o povolení úprav shromáždil a je připraven vydat rozhodnutí. Výrokem tak povolí realizaci úprav, které celou zahrádkářskou osadu trvale zničí se všemi jejími hodnotami, a které připraví desítky lidí o výsledky jejich dlouholeté práce. A to všechno bez možnosti, aby celou věc mohli tito lidé objektivně a seriózně ovlivnit.
Karel Kerouš (1956) se zabývá již 40 let aplikovanou ekologií, zoologií a ochranou přírody. Od roku 1991 až do starobního důchodu v roce 2019 pracoval ve veřejné a státní správě, z toho bezmála 14 let u inspektorátu pro Prahu a Střední Čechy České inspekce životního prostředí, jako vedoucí inspektor specialista, později jako vedoucí ochrany přírody. Od této organizace odeše. Svou profesní dráhu zakončil jako vedoucí odboru životního prostředí v jednom menším městě v Čechách, nicméně dodnes se ochranou přírody aktivně zabývá.
Vlastimil Blaťák
