Na Silvestra se na Hloučele uskutečnil protestní pochod, kterého se zúčastnila více než stovka občanů města. Akce spustila v Prostějově děje, které si rozhodně vlastníci pozemků a zástupci radnice, jednající podle všeho ve shodě, nepřáli. Akci s názvem „Zachraňme Hloučelu“ svolal Michal Drozd z hnutí Na rovinu! (člen TOP09). „Jsem občanem města, kterého už přestaly bavit současné přešlapy vedení radnice. Akci jsem svolal, aby se veřejnost dozvěděla, že se připravuje změna územního plánu. Ta změní pole v lokalitě mezi novou nemocnicí a biokoridorem Hloučela z plochy původně určené pro zeleň ve stavební parcely. Salámovou metodou dochází k zahušťování zástavby až po stávající hranu lesoparku,“ uvedl po silvestrovské akci organizátor pochodu Michal Drozd.
Pozemky a podivné firmy u nich. O co jde?
V Prostějově nyní probíhá finalizace Návrhu V. změny územního plánu, kterou pro město připravuje architektonická kancelář KNESL+KYNČL. Aktuálně platná IV. změna územního plánu říká, že na dotčené ploše u Hloučely má být vybudovaný park. V Návrhu V. změny územního plánu se ale plocha z většiny zázrakem mění na stavební pozemky. Pozemky, které patří družstvu Realmaxus, se najednou změní ve stavební!
Jednatelem družstva Realmaxus je oficiálně pan ing. Ladislav Čekal, další členové jsou skrytí. Toto družstvo se přitom už v minulosti ohrazovalo proti tomu, že některé jeho pozemky jsou územním plánem vedené jako veřejná zeleň a vedlo v této věci s městem soudní spor, který v roce 2018 prohrálo. Zřejmý zájem vlastníka pozemků, nyní korespondující s návrhem pozemky zastavět je tak historicky doložitelný. Celková výše zhodnocení pozemků je dle laického odhadu redakce asi 100 milionů korun.
Smlouva mezi městem a architekty o zpracování Návrhu V. změny územního plánu byla uzavřena 9. června 2020. Ve smlouvě se píše, že do šesti měsíců (tj. do 9. prosince 2020) představí zhotovitel Návrh V. změny. Je důležité říci, že se jedná pouze o Návrh!, nikoli schválený dokument, který od tohoto okamžiku prochází poměrně složitým procesem připomínkování. Je však s podivem, že v samotném dokumentu s rozsahem přes 400 stran není možné vyhledávat pomocí klávesových zkratek ctrl+f a občané musí při čtení jen listovat stránku po stránce.
Veřejné projednávání Návrhu V. změny územního plánu: on-line fiasko
Sporný návrh, který nyní po zhruba roce míří ke schválení do prostějovského zastupitelstva, za tu dobu zaznamenal nebývalou diskusi. Vyjádřit se k němu mohla jak veřejnost, tak i odbory magistrátu, veřejné subjekty, stejně jako například zájmová sdružení. Z celkového počtu šedesáti osmi námitek byla přibližně polovina architektonickou kanceláří KNESL+KYNČL zapracována. Pozoruhodná je ale skutečnost, že jak odbor životního prostředí, tak krajský úřad návrh změny pozemků na stavební parcely nedoporučily.
Dva týdny před vánocemi se na webu města Prostějova objevila informace, že veřejné projednání Návrhu V. změny územního plánu (kde měly být zapracovány všechny připomínky z léta) se bude konat 11. ledna 2022, avšak pouze on-line formou, pod záminkou covidové hrozby. Když na on-line projednání v určený den konečně došlo, označili účastníci jeho průběh za fiasko.
„Covidové“ období hrálo Odboru územního plánování a památkové péče Magistrátu města Prostějova i zpracovateli, tedy firmě Knesl Kynčl architekti, do karet. Celá událost byla prezentována jako veřejná, ale tato forma pro veřejnost rozhodně vhodná nebyla. Překážek, které musel běžný smrtelník překonat, aby se mohl „dívat“ a nedej bože ještě pokládat dotazy, bylo tolik, že většina, co sledovat projednání chtěla, neviděla vůbec nic, případně se nezdařilo připojení. Ten, komu se připojení přece jen podařilo, však narážel na různé problémy: začátek byl naplánován na 15 hodin, tedy pro pracující občany naprosto nevhodný. Sledování vyžadovalo mít potřebné technické vybavení a umět ho ovládat, mít patřičný software, který umožňoval přenos, což se ukázalo jako závažný problém zejména pro starší lidi. Přímý přenos byl ze strany pořizovatele neustále rušen nevypínáním mikrofonů, takže místo mluveného slova jsme slyšeli místy jen šumy, šeptání, nebo mlaskání. Přenos se „sekal“, některé diskutující nebylo vůbec slyšet. Pokud chtěl posluchač položit dotaz opřený o snímek, který předem zaslal, nebylo mu to umožněno. Arogantní pan architekt tam zřejmě vůbec nebyl pro lidi a jejich dotazy. Pouze plnil zadání, které dostal a přišel tvrdě „prodat“ svoji práci. A pokud někdo sledoval přenos ve svém telefonu, nemohl současně sledovat a pokládat dotaz prostřednictvím telefonního čísla,“ uvedla jedna z pořadatelek silvestrovských protestů Jana Jílková. V podobném duchu se pak vyjádřila i poslankyně Hana Naiclerová: „Členové vedení města s občany nediskutovali a ani se nesnažili obhájit svůj plán zastavět okolí biokoridoru. Schovávali se za najatého architekta a skupinu úředníků, kteří se zase kryli formalistickým vyjadřováním. Otevřená diskuze nulová, arogance obrovská. O názor občanů nikdo nestál. Pošlapání veřejných zájmů v přímém přenosu,“ uvedla.
Oč jde družstvu Realmaxus a kšefty o pozemky s radnicí
Že chce družstvo Realmaxus zhodnotit svoje pozemky v biokoridoru u Hloučely je evidentní. O jejich převedení na pozemky stavební a o následnou výstavbu se snaží léta. Po silvestrovském pochodu za Hloučelu však došlo na sociálních sítích ke slovní přestřelce, ze které mimoděk vypadla zajímavá informace. Předseda družstva Realmaxus pan Ladislav Čekal zareagoval na kritický příspěvek Jana Navrátila (kterého zřejmě mylně považoval za organizátora pochodu) a ve své dlouhé odpovědi mimo jiné napsal – citováno nezkráceně: „Skutečností je, že tento obchvat naplánovalo město a shodou okolností vede přes naše pozemky. Proto došlo k dohodě, že tyto dotčené pozemky pro obchvat, v řádu několika desítek milionů, budou převedeny na město za 1 Kč. A naopak část našich pozemků bude náhradou zařazeno jako stavební. Na zbývajících plochách, blízko Hloučele, zůstávají zelené nezastavitelné plochy,“ uvedl ve svém vyjádření Čekal.
Pokud je jeho vyjádření pravdivé, dokazuje, že Návrh V. změny územního plánu a zastavění zeleného biokoridoru u řeky jsou od začátku připraveny jako podivný kšeft a radnice zřejmě celé připomínkovací řízení a prostor pro námitky veřejnosti považovala za pouhou formalitu, kterou se podaří formálně naplnit, v praxi ale tiše obejít. To se ale v Prostějově nestalo. Protesty veřejnosti po nepovedeném on-line projednání naopak zesílily.
„Bohužel se mi zdá, že vedení města v této konkrétní záležitosti nehájí zájmy občanů. Je tedy legitimní se ptát, jestli je takové vedení to nejlepší pro budoucnost Prostějova. Pochod za rozšíření Hloučely jsem uskutečnil hlavně z důvodu, aby se veřejnost dozvěděla o připravované změně územního plánu a o dopadech, které se nás občanů dotknou, pokud bude změna v této nesmyslné podobě schválená. Prostějov má paradoxně vypracovanou strategii chytrého města – smart city z roku 2018, která vysloveně hovoří o potřebě nové zeleně, ale podle mého názoru rozhodně není chytrým řešením, využít všechny plochy kolem jediného biokoridoru v okolí pro výstavbu a neponechat žádná prostor pro rozvoj Hloučely nám, ani budoucím generacím,“ uvedl za organizátory pochodu Michal Drozd.
Vlastimil Blaťák
