DJ Romi o karaoke a o odvaze zpívat: Chystá velikou silvestrovskou party v Rasputinovi!

Nouzový stav sice zavíral hospody už ve 22 hodin, zábava ale jela dál, a dál taky pojede. Jeden z nejvyhledávanějších olomouckých DJ a pořadatel karaoke Roman Špičák mezi předcovidovou a dnešní dobou příliš mnoho rozdílů nevidí, lidé se podle něj chtějí bavit stále. Plánuje obrovskou silvestrovskou party v Baru Rasputin, a chystá se tak načít dvanáctý rok své kariéry u reprobeden.

Jak člověka v životě napadne dělat karaoke? A jaký to je chlebíček?

Já jsem se k tomu dostal docela omylem. Bývalá tchyně pořádala soutěž pro děti, a protože jsem vždycky byl upovídanej, souhlasil jsem. Půjčil jsem si aparaturu, naučil jsem se vše zapojit a ovládat,aby mi to hrálo, a akci jsem nějak zvládl. Když jsem pak známému vracel aparaturu, požádal mě, že se mu za čtrnáct dní kříží jedno hraní s jinou akcí, a jestli bych za něj nezaskočil. Postupně začalo zakázek přibývat, a dnes už je to dvanáct let, co hraju.

Jak moc rádi lidé zpívají, jak dlouho trvá, než se třeba osmělí?

Je to velmi spontánní věc. Pro nikoho není povinnost jít zpívat do mikrofonu. Na druhou stranu většinou funguje jakási davová psychóza, jeden strhne druhého, a když u toho ještě popíjejí, jde ostych samozřejmě stranou. Lidé si to zkusí a pak už někteří i chodí pravidelně. A musím říci, že tato forma zábavy všechny sbližuje. Zatleskají si, podporují se, znám spoustu párů, co se daly dohromady právě na karaoke.

Jaké písničky jsou právě v kurzu?

Samozřejmě jsou to jednak ty, co jsou teď nové na komerčním trhu, jsou vyrobené pro karaoke a já těmi písněmi disponuju. A pak jsou to dlouhá léta osvědčené hity. Ty se hrají všude, na všech večírcích, na všech svatbách, už mě to občas neba, ale lidi to mají rádi, protože jsou to kultovní věci, a ty jsou vyhledávané. Každý je zná z mládí, mnohdy i nazpaměť.

Dá se nějak říci, jaký poměr lidí umí doopravdy zpívat?

Je to tak půl na půl. Ale kultura karaoke je taková, že když někdo něco zazpívá nepřesně,nebo trochu falešně,tak se jej ostatní podporují a ocení potleskem,bez posměšků, protože se cení především odvaha vystoupit. Mnohdy úplně cizí člověk, který si to jde jen tak zkusit, zazpívá tak,že ostatním „spadne brada“a to je potom paráda.

Když za vámi přijdu, a budu si chtít zkusit něco, co nemáte, seženete mi to? Za jak dlouho třeba?

Podklady na zpěv nakupuji výhradně u výrobců a dodavatelů těchto karaoke skladeb. Individuálně mi mohou vyrobit písničku na přání, která ještě nikým vyrobená nebyla. Doba dodání je však i půl roku. Zahraniční karaoke verze, ovšem v horší kvalitě, lze najít například na youtube.

Podělíte se o nějaký mimořádný zážitek, třeba z posledního roku?

Zážitků je nepřeberně, nejen za poslední rok, ale za celá ta léta. Většinou ty mimořádné věci nastávají, když se lidi trochu opijou. Když jsou střízliví, tak to není nijak mimořádné. Jednou mi při zpěvu, který byl doprovázený většími tanečními kreacemi, shodili bednu, která váží dvacet sedm a půl kilo, ale duchapřítomný host ji naštěstí zachytil.

Jaké je to dělat tento druh produkce v covidové době?

Funguje to skoro stejně, pouze teď jsou lidé roztáboření na očkované a neočkované. Někteří neočkovaní přestali chodit. Ale co se týče zábavy, je to stejné. Pouze nám covid udělal malou přestávku.

Kde nejraději hrajete?

Těch oblíbených podniků je víc, jením z naprosto nejoblíbenějších je Rastupin v Olomouci. Chystáme tady velkou silvestrovskou párty, a pak se tady ještě ukážu některou sobotu v lednu. Nejsem úplně zastánce toho, hrát pořád ve stejném podniku, protože to lidem zevšední. Tento podnik je mimořádný polohou, je to v centru a kumuluje se tu hodně lidí. Je to pro všechny příjemnější, než chodit někam daleko.

Vlastimil Blaťák