Ve třídách vyššího gymnázia pomáhá studentům rozvíjet jejich konverzační dovednosti v rámci přípravy na jejich maturitní zkoušku. Pro studenty primy, sekundy a tercie vede každé úterý odpoledne „English club“: také zde jde především o zlepšování jazykových dovedností prostřednictvím konverzace s rodilým mluvčím. Před koncem školního roku – v květnu a v červnu – se Alden bude věnovat i kvartánům. Během školní výuky se tak se sympatickou blondýnkou setkají všichni uničovští gymnazisté. Kromě výuky se chce Alden věnovat také sborovému zpěvu; pěvecký sbor na gymnáziu zakládá právě v těchto dnech.
První měsíc v České republice byl pro Alden samozřejmě náročný. Nešlo jen o jazykovou bariéru, ale i o zvládnutí hromadné dopravy. „U nás nemáme vlaky a autobusy – všichni mají svoje auto!“ říká Alden a dodává, že pro cizince může být složitý i obyčejný nákup potravin. „Člověk se cítí osamělý, když je sice obklopen lidmi, ale nedokáže jim porozumět, nebo jim něco říct.“
Přestože nebyly první týdny v naší zemi pro mladou dívku jednoduché, v lecčems ji i obohatily. Jak sama říká, navštívila různá krásná místa, oblíbila si Karlovy Vary a zamilovala si svíčkovou. A především sama sobě dokázala, že má dostatek sil a schopností k tomu, aby zvládla žít a pracovat v jiné zemi. „Stěhování do České republiky mi také ukázalo, že dobří lidé jsou všude.“ Pochvaluje si spolupráci se svou mentorkou Hanou Menclovou: „Donesla mi čerstvě natrhaná jablka a bere mě na úžasné projížďky na kole.“ Se studenty už dokonce absolvovala túru na Praděd.
Alden má za sebou vysokoškolské studium hudby a členství v pěveckém sboru The St. Olaf Choir, a proto se i na uničovském gymnáziu chce věnovat sborovému zpěvu: „Kluci z gymnázia nejprve neprojevili velký zájem, a tak jsem se rozhodla založit dívčí sbor.“ Po několika dnech se však našli zájemci i mezi hochy. Mají v plánu uspořádat před Vánoci pěvecké vystoupení, kde budou zpívat anglicky i česky.
Stipendisté Fulbrightova programu jezdí do České republiky asistovat místním učitelům již od roku 2005 a celkem se jich na tomto programu vystřídalo více než 200. Asistenti se kromě výuky angličtiny také zapojují do života svých hostitelských měst. V tomto školním roce se zaměří na doučování studentů, kteří se dostali do skluzu vlivem dlouhé online výuky.
„Optimismus asistentů, příval nových nápadů a jiný pohled na vzdělávání je pro mnoho škol inspirativní. Těší nás, že mnozí absolventi jsou se svými hostitelskými školami v kontaktu ještě mnoho let po skončení programu,“ říká ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková.
Komise asistenty umisťuje na střední školy různého typu podle jejich vzdělání, zájmů a volnočasových aktivit, které během svého pobytu plánují uskutečnit. Přednost dostávají přihlášky škol z menších měst a z odborných škol, kde mají studenti méně možností procvičovat angličtinu s rodilými mluvčími.
Aleš Langer, s využitím tiskové zprávy Fulbrightovy komise