Zákony píšou pětatřicetiletí Pražáci s nadprůměrným platem, říká Hana Naiclerová o tom, co je špatně v politice

Volič, který zpovzdálí sleduje předvolební dění, může mít pocit, že dva demokratické bloky – Piráti se Starosty a SPOLU – na sebe občas útočí více, než je zdrávo, což může být eventuální komplikací pro povolební koalice. Je to jen dojem voliče, nebo skutečnost? O tom, i o dlouhodobě zanedbaných a neřešených tématech v politice, jsme si povídali s Hanou Naiclerovou.

Dva demokratické protibabišovské bloky, SPOLU a PIR + STAN, na sebe občas útočí, pokud mám ten dojem. Zdá se mi to, nebo je to pravda? Pokud chcete po volbách usednout spolu ve vládě, budete muset spolupracovat, a ne útočit.

Tyto volby nejsou jen o Andreji Babišovi, ale o tom, v jaké zemi chceme žít, jak má fungovat státní správa, jak se má hospodařit s veřejnými penězi či jaká bude kvalita vzdělávání u nás. Doufám, že za deset, patnáct let si na Andreje Babiše už nikdo kromě novinářů a politologů nevzpomene. Ale to, jestli budeme mít v Česku dobré školy, čisté životní prostředí, fungující dopravní infrastrukturu, to bude naše životy ovlivňovat zásadně. Je normální, že různé strany a různé koalice mají rozdílné představy o tom, jak chtějí řídit stát. Kdyby to tak nebylo, nebyla by to normální politická soutěž. S blokem SPOLU máme v něčem názory podobné, v něčem rozdílné. Třeba minulý týden ODS a TOP 09 zablokovaly projednávání zákona o lobbingu, tedy poměrně důležitého protikorupčního nástroje. Rozhodně jsme nemohli mlčet, ale to neznamená, že na své politické soupeře útočíme. Každá koaliční vláda je výsledkem určitého kompromisu, do té doby ale do voleb jdeme za sebe a se svými názory a postoji. I v historii samostatné České republiky už byly mnohem vyhrocenější předvolební souboje, které nebránily pozdějšímu vzniku vládní koalice.

Jedna věc jsou předvolební koalice, druhá věc situace po volbách. Vydržíte spolu?

Když se koalice Pirátů a Starostů schvalovala, hlasovala pro ni v obou stranách drtivá většina členů, nejednalo se o žádnou dohodu „seshora“, která by byla schválena jen těsně na sílu. Obě strany se svobodně rozhodly, že chtějí spolupracovat, na fungování našeho týmu v Olomouckém kraji vidím, že nám to společně funguje. V budoucnu možná narazíme na názorové rozdíly, ale není na tom nic špatného – jedině z otevřené debaty, v níž jsou zastoupeny různé názory, může vzejít správné rozhodnutí. Takže já věřím, že spolupracovat budeme i po volbách.

Co podle vás v tuto chvíli nejvíce chybí v politice?

Rozmanitost. V politice převažuje skupina mužů 50+, a nic proti nim, ale na tématech, která se ve sněmovně řeší, je to prostě znát. Ve veřejných funkcích chybí lidé s odlišnými životními zkušenostmi, muži i ženy, mladší i starší, starostové i opoziční zastupitelé. Takže se vůbec neřeší otázky, které třeba trápí mladé lidi, jako je kvalita vzdělávání, financování vysokých škol a vědy, nedostatek bydlení na vysokoškolských kolejích a jejich špatná kvalita anebo stále rostoucí ceny nájmu bytů. Neřeší se ale ani otázky péče o děti anebo o staré lidi. Mám zato, že jsou to věci, které řeší primárně ženy. Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, jejíž názory jsou pro mě inspirativní, kdysi řekla zajímavou myšlenku, že na textu zákonů je vidět, že návrh zákona zpravidla píše pětatřicetiletý Pražák s nadprůměrným platem a dobrým internetovým připojením a následně o tom rozhoduje více než padesátiletý muž ve sněmovně, který má manželku, jež za něj vyřizuje otázky péče v rodině, o děti či seniory. Bohužel, důsledkem této homogenity sněmovny je, že se řada podstatných témat neřeší, protože se to poslanců netýká, a vládě vyhovuje, když se řeší různé zástupné spory namísto skutečně podstatných problémů.

Může podle vás na Olomoucku zbrzdit hnutí ANO dodatečná nominace Jaroslava Faltýnka?

Tím, že na kandidátku hnutí ANO znovu zařadilo Jaroslava Faltýnka, dalo jasně najevo, že má voliče za úplné hlupáky, kteří vůbec nesledují, co se v zemi děje. Je to smutné, ale přesně tak to působí. Jaroslav Faltýnek je šedá eminence hnutí ANO, hrál roli v prostějovské kauze nevýhodného pronájmu vodárenské infrastruktury Moravské vodárenské, lobboval ve prospěch podnikatele Miroslava Černoška ve věci olympijského centra. Chápu, že místní kauzy jsou pro lidi mimo Prostějov pod rozlišovací schopnost, ale obsah jeho diáře a brněnská kauza stoka, to už by snad mohlo otevřít oči všem, ne?

Vlastimil Blaťák