Paní primářko, pracujete na transfúzním oddělení, ale viděli jsme Vás i u očkování proti covidu. To jste měli v náplni práce, nebo jste očkovala dobrovolně?
Dobrovolně. Cítila jsem potřebu pomoci s očkováním, kolem sebe jsem viděla těžce nemocné pacienty s COVID- 19, byla omezená léčebná péče pro ostatní, vládla velká nejistota v celé nemocnici. Na jaře jsem byla součásti mobilního týmu a začali jsme u těch nejohroženějších. I já jsem navštívila domovy seniorů, Hospic, očkovala, ale i vysvětlovala k čemu je očkování dobré. Zkrátka, na začátku jsme se takto poznávali, zdravotníci a pacienti a vznikala vzájemná důvěra. Ta je mimořádně důležitá. Dokonce se pak přidávali i ti, kteří se očkování obávali, nebo se mu z nějakých důvodů vyhýbali. Tímto způsobem jsem poznala stovky lidí a po půlroce zkušeností s očkovacím programem naší fakultní nemocnice proti COVID-19 jsem naočkovala určitě přes tisíc osob.
Nepotýkalo se transfúzní oddělení s nedostatkem krve, například během nouzového stavu?
Minulý rok byl hodně atypický, provedli jsme mnohem méně odběrů. Důvodem byla samozřejmě nepříznivá epidemiologická situace a omezení odběrů kvůli nemocnosti dárců i personálu. Na druhou stranu se na jaře prováděly jen akutní operace a léčba úrazů, tudíž i spotřeba krve byla o třetinu nižší. Co mě ale opravdu těší, je fakt, že jsme byli jedno z prvních pracovišť v republice, které vyrábělo tzv. rekonvalescentní plazmu. Od vyléčených covid pozitivních pacientů jsme odebírali plazmu, která pomáhala pacientům s COVID-19. V tu dobu jiná specifická léčba na tuto infekci nebyla.
Již několik měsíců se pomalu vracíme do normálu. Máte již více času na rodinu, vnoučata?
Rozhodně se snažím. Není to lehký rok, covid je tu stále s námi. Ale abych se vrátila k Vaší otázce. S vnoučaty občas vyrazíme do přírody nebo i na vodu, jsou to naše malá dobrodružství, která si všichni vždy parádně užijeme. Všichni si potřebujeme vydechnout a nabrat novou energii.
Blíží se volby a Vy kandidujete za ČSSD na druhém místě u nás v Olomouckém kraji. Čeká Vás náročná předvolební kampaň.
Ale docela se na ni těším, protože velice ráda mluvím s lidmi. Ač se to nezdá, sociální demokracie prosadila za poslední tři roky spoustu důležitých věcí. Zvyšovala minimální mzdu, důchody, přídavky na děti, prosadila konec karenční doby, učitelé mají vyšší platy. Ale teď se musíme dívat dopředu. Máme atraktivní, moderní program. Lidé musí vědět, že se jich sociální demokracie zastane. Navíc může ukázat skutečný důvod své existence. Všichni si klademe důležitou otázku: kdo zaplatí za covid? Za celou pandemii ? My nechceme, aby většina nákladů dopadla na ty, kterých je nejvíc, což jsou nízkopříjmoví a střední třída. Je potřeba významným způsobem zapojit ty nejbohatší a nadnárodní korporace.
Chápu, ale řekněte mi upřímně. Neobáváte se, že po podzimních volbách neskončíte mimo sněmovnu?
Naznačuje to jedna agentura. Ale nebojím se toho, kampaň teprve začíná a občané se mohou přesvědčit, co kdo nabízí. A hlavně, co kdo splnil. Víte, opravdu se bojím, že může vzniknout vláda, která prohloubí rozdíly ve společnosti, a to zejména ty sociální a ekonomické. Pak by většina nákladů dopadla na ty nejchudší. Chci lidem říkat, proč je tu sociální demokracie. A proč je důležité, aby tu i nadále byla. Principy sociální demokracie jsou důležité bez ohledu na to, kdo ji vede, bez ohledu na to, jestli jsem na kandidátce na druhém či pátém místě. Sama se cítím nejkompetentnější v oblasti zdravotnictví. To je téma, kterému bych se v politice chtěla věnovat. Rozhodně jsem odpůrkyní další privatizace a rušení lůžek ve zdravotnictví. Současná zkušenost z covidové pandemie jednoznačně prokázala, že od hrozící katastrofy nás uchránila dostatečná síť nemocnic. Navíc po pandemii máme co dohánět, čekací doby na zdravotní zákroky by se neměly prodlužovat na řadu měsíců. Zdravotnictví je oblast, kde orientace na zisk nemůže být základní motivací. Přitom množství prostředků, které se na zdravotní péči vynakládají, může být pro mnohé lákadlem, jak z tohoto koláče ukrojit více, než mu přísluší. Tady je potřeba být neustále ve střehu.
Je kromě zdravotnictví další oblast, které byste se chtěla v politice věnovat?
Ve zdravotnictví se pohybuji celý život. Dovolím si tvrdit, že mám i dostatečnou odbornost. Ale chtěla bych se věnovat péči jako takové, nejen ve zdravotních zařízeních. Myslím, že je ve společnosti stále ještě nedoceněna. Přitom snad každý ve svém životě narazí na moment, kdy se musí postarat o své blízké nebo jim dostatečnou péči zařídit. A nikdy to není jednoduché. Mám spoustu známých, kteří se ocitli v tzv. sendvičové situaci. Na jednu stranu vychovávají děti, ale zároveň pečují o své rodiče. Což je obrovsky časově, finančně, fyzicky a psychicky náročné. Problém je i s nedostatkem míst v domovech pro seniory. A když už nějaké najdete, mnohdy si je rodiny nemohou dovolit. Musíme více investovat do sociální infrastruktury a personálu sociálních zařízení. ČSSD chce zaměstnancům sociálních služeb pravidelně navyšovat platy a mzdy. No a vedle toho již více než tři desetiletí vyučuji na vysoké škole, takže oblast vzdělávání je mi rovněž blízká. Kromě běžné výuky studentů se věnuji také celoživotnímu vzdělávání, zkouším atestace mladých lékařů, ale přednáším i na takzvané univerzitě třetího věku. Musím říct, že bych nikdy nepodpořila zavedení školného.
Můžeme si dovolit program sociální demokracie? Kvůli pandemii se stát dost zadlužil…
Jako primářka jsem nejen lékařka, ale i manažerka. Vím, že proto, aby lidé odvedli dobře svou práci, musí za ni být důstojně zaplaceni. Musíte mít i kvalitní zázemí. Investice do lidí se vám vždy vrátí několikanásobně. Ale máte pravdu, že státní rozpočet není bezedný a my si opravdu řadu věcí nemůžeme dovolit. Nemůžeme si například dovolit každoroční odliv více jak 300 miliard korun do zahraničí, což pomáhá jen velkým nadnárodním korporacím. Nemůžeme si dovolit nekalé praktiky některých pracovních agentur, které vykořisťují zaměstnance. A tak bych mohla pokračovat.
Ptal se Roman Pražák
