10. Resort Hodolany
Tam je to těžké. Ještě v proklínaných devadesátých letech udělali na Univerzitě „ze zbrojnic bibliothék“, o dvacet let později jsme zvládli naopak přestavět divadlo na casino. Nemá to zbla vkusu, ale aspoň je to na okraji města a nezavazí to v centru. Až se Hodolany odtrhnou od Olomouce, zůstane jen vybydlená ruina.
9. RCO
Tak zvaná Tesařík tower byla od počátku milénia jedinou „výškovou“ stavbou v Olomouci, a všichni jsme jezdili výtahem do osmnáctého patra dívat se na panorama města (které existuje). Barák nečekaně rychle vizuálně zastaral, a nyní děsí všechny, kteří do města přijíždějí vlakem.
8. Bea centrum
Modernější brácha a mladší Tesařík tower připomíná vztyčený pe..s, a samozřejmě je o fous vyšší, protože právě tady to začalo být o tom, kdo ho má většího. Většina lidí, která jede tramvají sedmičkou po Kosmonautů, se nějak podvědomně radši dívá na druhou stranu k řece.
7. Šantovka tower
Tenhle pe..s ještě nestojí, a třeba nikdy nebude. Jeho lokalizace v zásadě vychází z pomýlené patnáct let staré argumentace, že přece Třída Kosmonautů by měla být na začátku, na konci a uprostřed orámována věžáky. Jistě ho plánoval někdo „s vizí“, jak se decentně říká lidem bez špetky vkusu.
6. Světelná fontána na kruháči
Když ji u nádraží stavěli, bylo kolem toho haló, tisková zpráva radnice, „vize“ na téma, jak každá příjezdová cesta do Olomouce bude na kruháčích nějak specificky umělecky vyzdobena, a že ty světelené obrazce budou pokaždé jiné, unikátní, a bla bla bla. Rozpačité to bylo už v době spuštění. Co teprve dneska.
5. Silniční most v Neředíně
Most spojující Neředín a Topolany musela vymyslet nějaká hlava. Možná se inspirovala šikanami na Hungaroringu, aby se všechna autí ukázala v zatáčkách, a ono to i vyšlo (skutečně se tam občas předjíždí). Dole pod mostem vznikl vedle dálnice docela fajn prostor na autorande, tak aspoň tak.
4. Kruháč u pošty
Kruháč u pošty na nádraží vznikl až dodatečně k celé stavbě; původně tam neměl být. Pak někomu došlo, že ten autobus, co vyjede z nového velkolepého terminálu, občas potřebuje jet i na druhou stranu, musí se někde otočit, a tak se dodatečně dodělala tahle vražda provozu. Tehdy ještě projektantům nedošlo, jak to bude vypadat, až tam budou couvat pošťácké Avie do vrat k rampě.
3. Olomouc City
My máme Olomouc City rádi, protože je ze všech olomouckých obchoďáků takové lidské. Ale ten červenej vchod, to je pomsta architekta, relikt devadesátek, příšernost, ale je skutečně s podivem, že centrum nechalo během let už několikrát přebudovat krček mezi Globusem a centrem, ale vyhodit do luftu ty strašné sloupy se zatím nikdo neodvážil. Škoda.
2. Modrý dům na Polské
Tohle je příběh nade všechny. Barák se rozestavěl v devadesátkách, mnoho let stál rozestavěný a pršelo do něj. Vcelku nedávno byla stavba konečně dokonána – jestli ale uměnímilovní obyvatelé doufali, že skrz časovou propast překoná punc devadesátek, tak prostě ne. Tak je snad úplně všechno! Oktagony, prapodivné materiály, atypická okna, nevkusná barva. Rok 1993 se zhmotnil. Jen se minul v čase.
1. Solitérní hrůzy na tř. Kosmonautů
Bohužel to nejhorší, co nás mohlo potkat. Jestliže je pro Olomouc z urbanistického hlediska vcelku typická decentní uliční zástavba v blocích, tady máme neuchopitelnou změť solitérních budov, hýřících nevkusem a barvami, jedna nejde k druhé, a jednomu to otráví den. My tam radši nechodíme.
