Jak dopadly volby v Zábřehu?
Velice stručně: koalice, která město vedla minulá dvě volební období, tedy KDU-ČSL, tentokrát kandidující jako Společně pro Zábřeh spolu s nezávislými, Nezávislá volba a STAN bude pokračovat a oproti minulým volbám jsme posílili o jeden mandát. Vítězné uskupení mělo 36 procent, dohromady tvoříme pěknou většinu 13 zastupitelů z celkem 21. V opozici zůstává hnutí ANO a další menší subjekty. Ustavující zastupitelstvo už je za námi.
Co čeká Zábřeh v dalších čtyřech letech?
Máme výhodu v tom, že pokračujeme a tedy projekty, které chystáme, mohou kontinuálně pokračovat. Příprava některých projektů totiž moc nezohledňuje čtyřleté cykly, potřebuje jet dál. Město se tak nijak nezdrží, nebudeme potřebovat nějaký čas na rozkoukávání a můžeme pokračovat. Které projekty to jsou? Doufám, že se nám konečně podaří dokončit projektovou dokumentaci pro cyklostezky, které spojí Zábřeh s Rovenskem, další zase s Lupěným, kde už dnes máme zajímavou cyklostezku na opuštěném drážním tělese. Všech projektů je ale obrovský vějíř a těžko z toho vypíchnout nějaký konkrétní jeden.
Zkuste ty hlavní.
Jsou to investiční projekty, které nás jako město posouvají, ale jde samozřejmě i o zdravé hospodaření, vytváření podmínek pro podnikání, a ke každému bych mohl vyjmenovat nějaké projekty. Ale velkým snem Zábřehu je vybudování sportovní haly. Dnes je hotová projektová dokumentace. Hala plánovaná u krajské střední školy by dopoledne sloužila pro výuku tělesné výchovy, odpoledne a o víkendech sportovním oddílům a veřejnosti. Musíme ale zajistit především finance Národní sportovní agentury, město a kraj by se na financování investice haly podílely. Dnes už máme stavební povolení a rádi bychom během těch čtyř let halu postavili a uvedli do provozu. Určitě nás také čeká dostavba bazénu. Je v provozu od roku 2010, ale nemá dobudovanou druhou etapu, chybí mu dětský bazén a relaxační část, atraktivní saunový svět, a chybí tam i možnost občerstvení. Nyní vybíráme ze čtyř studií, kterou rozpracovat do projektové přípravy. A určitě nás čeká projekt rekonstrukce staré radnice. Měl by vykrýt nový trend, a to že lidé dnes často pracují z domu, ale občas by rádi využili nějaké sdílené kanceláře. Kromě coworkingového prostoru by tam určitě měly vzniknout i prostory pro spolupráci škol, firem, nebo pro přednášky. Další kapitolou jsou sportovní haly.
Jak jsou na tom průmyslové zóny?
Brzy už budeme mít vykoupené pozemky, abychom mohli zasíťovat průmyslovou zónu Sadová 2. Dnes je tam pole, ale v územním plánu je to průmyslová zóna. Jakmile se tam vybuduje komunikace, bude to velmi významný krok pro podporu podnikání.
V jaké ekonomické situaci je Zábřeh? Jak je na tom se zaměstnaností? I vám ubývají obyvatelé, jako v okolních městech?
Zábřeh je hodně ovlivněn historicky. Velké provozy, které tu byly, šly v devadesátých letech do velkého útlumu. Byly tu dvě textilky, Perla a Hedva, byl tu průmysl mléčné výživy. V té době se nepovedlo, že by sem přišly nové firmy a nahradily úpadek v našich tradičních sektorech. Z toho vyplývá, že hodně našich obyvatel dnes za prací dojíždí, často do Mohelnice, do Šumperka. Máme samozřejmě snahu o vybudování nových provozů, ale investoři si stěžují, že už dnes není v regionu dostatek pracovní síly. Pokud by tady založili továrnu, nezbylo by jim, než přetáhnout zaměstnance z jiných továren. Velkého zaměstnavatele se sem nedaří dostat, naštěstí v regionu vznikají místní firmy – po revoluci vzniklo třeba Sulko.
A populační otázka?
Ta nás trápí. Úbytek obyvatel a především úbytek mladých lidí je doopravdy problém. Snažíme se, aby se mladí vraceli zpátky do regionu. Je to dáno možnostmi pracovního uplatnění, ale rozhodnují se také podle toho, zda bude město dostatečně atraktivní pro založení rodiny a výchovu dětí. Budou řešit i finančně dostupné bydlení, ale to může město Zábřeh nabídnout. Dnes mohu říci, že se mladí začínají po studiích vracet, což je vynikající.
Určitě se jedná o širší problém celého regionu. Spolupracují v tomto ohledu samosprávy v okolí?
Že bychom měli společně nějaký projekt, to nemáme. Určitě to téma ale řešíme v rámci mikroregionu, ale spíše jen na úrovni výměny zkušeností.
Vlastimil Blaťák
