Vlček chce z Lipníku nad Bečvou udělat ještě lepší místo k životu. Prioritou bude bydlení i rozvoj města

Lipník nad Bečvou čekají další investice do infrastruktury, bydlení i veřejného prostoru. Nastupující starosta Ondřej Vlček chce navázat na rozběhnuté projekty, modernizovat zázemí technických služeb a proměnit Klášterní zahradu v prostor pro kulturní a společenské akce. Za klíčové považuje také dohodu dvou nejsilnějších volebních subjektů, která má městu zajistit stabilitu a kontinuitu rozvoje.

Okomentujete mi volební výsledek v Lipníku?

Komentovat se dá několika způsoby. Máme velký odstup dvou volebních subjektů. Město pro budoucnost, což je kandidátka, kterou jsem vedl, skončila druhá s šesti mandáty, a kandidátka Za náš Lipník a místní části, kterou vedl pan Šlotys, skončila se sedmi mandáty těsně nad námi. To jsou vítězové voleb. Na třetím místě skončilo hnutí ANO se třemi mandáty. Velkým překvapením je poměrně slušný zisk právě kandidátky ANO, která jako nováček dokázala v Lipníku uspět, co mě naopak mrzí, je volební zisk Unie pro Lipník, našeho dlouholetého koaličního partnera, kteří získali pouhé dva mandáty, přestože práce, kterou tu dlouhé roky odváděli, byla skvělá a výsledek není úplně spravedlivý. Ale politika taková někdy je. My chceme městu zajistit na jedné straně stabilitu, na druhé pak kontinuitu, a to bude možné pouze tehdy, pokud se dva nejsilnější subjekty dokáží domluvit.

Před námi jsou čtyři roky volebního období, co Lipník v těch letech nyní čeká?

Určitě Lipník čeká pokračování stavebního rozvoje, tak, jak to bylo v minulosti nastartováno. Počítáme s některými projekty, které máme nachystány a máme dokonce i zajištěno jejich financování a potřebujeme je spustit. Jedná se například o výstavbu dopravního terminálu před železniční stanicí, určitě nás čeká pokračování ve velké stavbě, kterou jsme zahájili v letošním roce, a to je modernizace sídla Technických služeb, naší největší příspěvkové organizace s padesáti zaměstnanci. V první fázi vznikne nová administrativně-správní budova jako zázemí pro zaměstnance, budou tam garáže, archiv, fotovoltaická elektrárna nebo akumulační nádrže na zadržování dešťové vody. Na to navážeme další etapou, jejíž součástí budou další stavby, jako kóje na sypký materiál, čerpací stanice nebo myčka vozidel. Před námi je výstavba úplně nové garážové haly. Chtěli bychom zrevitalizovat dva volnočasové areály, jeden je mezi gymnáziem a Střediskem volného času, druhým je Klášterní zahrada. To je úžasný objekt východně od zámeckého parku. Zde by měl vzniknout prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí. Dalších plánovaných akcí je spousta, ať už v oblasti bydlení, nebo třeba školství a veřejné infratruktury.

Jak si v této době stojí Lipník? Ekonomicky, populačně, v otázkách zaměstnanosti…

To je správná, ale velmi široká otázka. Aby mělo město budoucnost, musí mít obyvatele. Aby tu mohli a chtěli žít, musí někde bydlet, otázka bydlení je proto zcela zásadní. Za posledních osm let se v Lipníku postavilo asi 170 bytů v bytových domech. To je na osmitisícové město poměrně dost. Jedná se o komerční projekty, vzniklé ale s podporou města, poskytli jsme například pozemky. Jako město vlastníme 304 bytů v bytových domech a 109 bytů s pečovatelskou službou, což je vzhledem k velikosti Lipníku slušné číslo. Zaměřujeme se proto spíše na rekonstrukce stávajícího bytového fondu a určitě budeme síťovat pozemky vhodné k výstavbě, aby si tam lidé mohli stavět domy. Druhou věcí je kvalitní infrastruktura, tou třetí jsou služby. Ať už ty, které zajišťuje samospráva, tedy školství, nebo dostupnost třeba zdravotní péče.

Vrátím se k otázce. Netýkala se ani tak konkrétních projektů, ale spíše celkového pohledu na město. Jak jej dokážeme charakterizovat?

Byli bychom rádi, aby město Lipník nad Bečvou bylo především dobrým místem k životu. Nikdy nebudeme nějakým zásadním centrem zaměstnanosti, velké podniky tu nejsou a nebudou. Za prací se dojíždělo, dojíždí a dojíždět i bude. Ale obrovskou výhodou Lipníku je jeho poloha. Uprostřed Moravské brány, s dálničním napojením, v Olomouci jste za dvacet minut, v Přerově do patnácti minut, v Hranicích za deset. Ale dostupná jsou tím i města ve větší vzdálenosti, do Ostravy je to půl hodiny. Budeme se proto i dál zaměřovat především na kvalitní veřejný prostor, aby město bylo zelené, aby tu lidé žili rádi a aby tu trávili svůj volný čas, i když budou za prací někteří z nich dojíždět.

Vlastimil Blaťák