Dva developerské projekty zasáhla insolvenční řízení. Podnikatelka Eva Minářová se v roce 2026 dostala do závažného sporu kolem developerských projektů v Letohradu a Opatovci, které získaly financování prostřednictvím platformy Investown. Celá osa příběhu je velmi jednoduchá: společnost Development Minářová se již přes deset let zabývá stavbou dřevostaveb, rodinných i bytových domů. Na zajištění financování svých projektů shání investory, v tomto případě prostřednictvím platformy Investown, na fyzickou realizaci stavební firmu, jíž byla u bytového projektu v Letohradu společnost Moravostav.
Je přitom nutné rozlišit bytové domy v Letohradu, rodinné domy v Letohradu a rodinné domy v Opatovci. Jde o samostatné projekty a společnosti. U Opatovce se výhrady Minářové týkají společností Dřevo House s.r.o. a Roots and Roofs s.r.o.
Zdánlivě jednoduchá obchodní věc se nicméně začala nečekaně komplikovat a podle Minářové nese znaky predátorských praktik. Bytový projekt v Letohradu počítal se 47 byty ve čtyřech nízkoenergetických dřevostavbách. Jeho dokončení ale zkomplikoval spor se stavební společností Moravostav, která v celé kauze figuruje jako najatá stavební firma. Ta rozestavěla — podle sdělení Minářové značně nekvalitně — projekt v Letohradě, aby následně podala insolvenční návrh a tvrdila, že jí developerská společnost dluží více než 12 milionů korun.
Podle Minářové se na stavbě vyskytly velmi závažné technické vady, včetně chybějící výztuže v základech. Tvrdí, že vady byly projednávány za účasti znalce v oboru stavebnictví přímo v kanceláři společnosti Moravostav a že jejich dopady měly být zohledněny při finančním vypořádání se stavebním dodavatelem. Podle jejího vyjádření věc již prověřuje kriminální policie, včetně otázky možného obecného ohrožení.
Mezitím se developerská společnost ocitla v insolvenčním řízení, protože jak dodavatel Moravostav, tak investor Investown na ni podle Minářové doslova a do písmene zaklekli.
Kolik se skutečně dluží? Věc ale není jen sporem o peníze
„Investown financoval již několik našich projektů a podle informací, které jsem dostávala, jsem byla hodnocena jako klientka A++. Následně byl podán insolvenční návrh společností Moravostav v souvislosti s bytovým projektem v Letohradu,“ uvedla pro Hanácké novinky Eva Minářová.
Je přesvědčena, že zhotovitel Moravostav již před podáním insolvenčního návrhu věděl, že mu část požadovaných peněz nenáleží.
Minářová své stanovisko opírá o osobní jednání přímo v kanceláři Moravostavu za účasti znalce v oboru stavebnictví. Podle jejího vyjádření tam byly projednány vady provedených prací, včetně chybějící výztuže v základech, jejich závažnost a dopady na finanční vypořádání.
Doplňuje, že nejpozději v listopadu 2025 bylo Moravostavu známo, na které fakturované částky má vystavit dobropisy. Podle jejího vyjádření je nevystavil a dotčené částky následně zahrnul do pohledávky uplatňované insolvenčním návrhem. Právě proto požaduje posoudit, co zhotovitel při podání návrhu věděl o vadách a skutečném finančním vypořádání.
Nešlo přitom o drobné nedodělky. Vady základů mohly ohrozit bezpečnost staveb a lidí. Věcí se podle Minářové zabývá kriminální policie, včetně otázky možného obecného ohrožení.
Doplnění odvolání odkazuje na stanovisko statika Ing. Dušana Drahoše z února 2025, podle něhož byly nalezené poruchy závažné a v tehdejším stavu nebylo možné ve stavbě pokračovat. Následovaly odborné průzkumy a sanace základových konstrukcí.
Minářová zdůrazňuje, že riziko zřícení nebylo její laickou domněnkou. Podle jejího vyjádření vyplývá ze znaleckého posouzení a znalec při osobním jednání vysvětlil, že bez doplnění chybějící výztuže a odstranění vad by se stavba postupem času zhroutila. Zástupci Moravostavu tak podle ní byli přímo upozorněni na možné fatální následky pro budoucí obyvatele.
„Pohledávky, o které se insolvenční řízení opírá, považujeme za velmi sporné, a to co do jejich důvodu i výše. Naše námitky jsme předložili soudu a věříme, že je důkladně posoudí a insolvenční návrh zamítne. Současně chceme uplatnit nárok na náhradu způsobené škody, kterou nyní vyčíslujeme na 60 milionů Kč,“ uvedla Minářová.
Odvolání současně uvádí i částku označenou v dohodě o narovnání za nesporný nárok Moravostavu. Obrana společnosti tedy nespočívá v tvrzení, že žádný závazek nikdy neexistoval, ale v požadavku posoudit celé vypořádání včetně vad, dobropisů a protinároků.
Věc se ovšem nedá redukovat na pouhý spor o to, kdo komu kolik dluží. Celá kauza podle Minářové působí dojmem předem připravené akce, která má za cíl jednoduše poškodit a obrat developerku. Ta také považuje postup vůči jejím společnostem v uvedených insolvenčních a exekučních věcech za šikanózní uplatnění práva.
„Podle našeho stanoviska uplatňované nároky a jejich vyčíslení neodpovídají smluvním dokumentům, skutečnému průběhu financování ani provedeným úhradám. Žádám proto o prověření, o jaké konkrétní smlouvy, účetní podklady a vykonatelné tituly se jednotlivé požadavky opírají a jak byly naše námitky vypořádány. Mám vážnou obavu, že tento postup vytváří tlak, jehož výsledkem může být ztráta projektů, přestože oprávněnost požadovaných částek rozporujeme,“ uvádí Minářová.
Celý případ ji ale poškozuje mnohem více než jen ve smyslu vyjasňování přesné výše dluhu a oprávněnosti požadovaných plateb. Jde o dobré jméno u obchodních partnerů, vlastně o jakoukoli budoucnost.
Podle Minářové může takový postup firmu úplně zničit. Pokud nedostane prostředky na pokračování výstavby, současně naráží na překážky při refinancování a čelí vymáhání částek, které rozporuje, náklady dál rostou a možnosti řešení se zužují. Důsledky přitom nesou i klienti čekající na bydlení a navazující dodavatelé. V sázce je samotná existence společnosti a možnost projekty dokončit.
Kde jsou stavební deníky a kdo stavby odborně vedl?
Na osobní jednání v kanceláři Moravostavu Minářová podle svého vyjádření výslovně požadovala účast stavbyvedoucího Jana Chloupka. Ten se však nedostavil. Za Moravostav podle ní přišli tři právníci, přestože byla sama právně zastoupena a její právní zástupce nebyl o takovém průběhu schůzky předem informován. Za developerskou společnost se účastnili odborníci zapojení do projektu, včetně znalce v oboru stavebnictví.
Minářová dále uvádí, že Moravostav ze stavby odvezl stavební deníky a její společnosti je nepředal. Podle jejího vyjádření také odmítl jednat s panem Kazilkem, který zajišťoval stavebně-technický audit, a neposkytl mu potřebnou součinnost.
Moravostav i jeho právní zástupce vyzvala k předložení položkového rozpisu skutečně provedených prací a dodaných materiálů, včetně množství a cen. Podle jejího vyjádření jej dosud neobdržela, ačkoli jej požaduje pro kontrolu fakturace a vypořádání vzájemných nároků.
U Moravostavu, Dřevo House i Roots and Roofs zároveň požaduje doložit řádné zajištění odborného vedení staveb. Uvádí, že jí dosud nebyly předloženy požadované doklady prokazující, kdo tuto činnost vykonával a v jakém rozsahu.
Odborné vedení stavby není dobrovolnou službou zhotovitele. Musí být zajištěno v souladu s právními předpisy, podmínkami stavebního povolení a projektovou dokumentací. Musí být také dohledatelné, kdo funkci stavbyvedoucího vykonával, s jakým oprávněním a v jakém období, včetně příslušných záznamů ve stavebních denících, podpisů a autorizačních razítek.
Podle Minářové jde vzhledem k vadám o zásadní otázku: kdo kontroloval provádění konstrukcí, kdo měl zasáhnout při zjištění závad a kdo odpovídal za soulad prací s povolením a dokumentací? Právní zastoupení zhotovitele tuto povinnost nenahrazuje. Advokát svou účastí na jednání nepřebírá odborné vedení stavby ani odpovědnost stavbyvedoucího.
Predátorské praktiky: jak donutit „dlužníka“ k úplné závislosti
Podle Minářové vývoj případu ukazuje mechanismus, který může firmě vytvořit či prohloubit dluhy nedokončením projektu, nekvalitní prací a požadováním plateb v plné výši, následně ji vystavit insolvenčnímu řízení a současně jí ztížit možnost vyřešit financování jinak.
Minářová se bije jako lev. „Opakovaně jsme žádali o doložení požadovaných částek. Rozporujeme některé účtované pokuty a další položky. Je třeba porovnat smlouvy, bankovní pohyby a účetní podklady, ověřit započtení všech našich plateb a u každého dalšího požadavku doložit smluvní základ, důvod vzniku a výpočet,“ uvádí.
U bytových domů v Letohradu byl sjednán rámec financování 120 milionů korun. Podklady k zajištění současně uvádějí maximální rozsah zajištěných budoucích dluhů až 240 milionů korun. Tyto částky však nejsou skutečně poskytnutým financováním ani potvrzením aktuálního dluhu.
Podle Minářové bylo vyplaceno přibližně 33 milionů korun včetně refinancování. Nešlo tedy celé o nové peníze využitelné na pokračování výstavby. Společnost zároveň podle jejího vyjádření významné částky na financování uhradila zpět.
V prosinci 2025 společnost podle Minářové zaplatila požadovaný úrok a neměla nedoplatek, který by odůvodňoval neuvolnění dalšího čerpání. Dne 17. prosince 2025 požádala o prostředky na doloženou prostavěnost, které měly přijít do konce roku. Na tuto žádost však podle ní do konce roku žádná další platba nepřišla.
Minářová uvádí, že devět milionů korun za prostavěnost zůstalo nevyplaceno navzdory splnění smluvních podmínek. Postup označuje za neoprávněné zadržování prostředků a žádá konkrétní smluvní vysvětlení.
Zdůrazňuje také odpovědnost financujícího subjektu za závazky, které převzal při zajištění financování realizace a dokončení projektu. Podle jejího stanoviska nelze požadovat dokončení projektu po developerovi, aniž by bylo současně posouzeno, zda financující strana splnila své smluvní povinnosti. Požaduje proto posoudit také její odpovědnost za prokazatelné následky případného porušení těchto závazků.
Problém nekončí. Snaha Minářové projekty refinancovat zůstávala bezúspěšná. Proč?
„U rodinných domů v Letohradu jsme jednali o přechodu k Raiffeisenbank. Investown nám neposkytl součinnost a podklady, které měl podle smluv dodat. Potřebné dokumenty podle mého stanoviska nebyly předány ani Raiffeisenbank, a to ani při druhém pokusu o jednání,“ uvádí.
Existují indikativní nabídky banky ze září 2024 a listopadu 2025 s navrhovaným úvěrem 35 milionů korun. Minářová doplňuje, že společnost zaplatila také bankou požadovaný poplatek. Podle jejího vyjádření zbývaly k dokončení dokumenty a součinnost Investownu. Samotné nabídky přitom podléhaly schválení bankou a splnění stanovených podmínek.
Minářová se podle svého vyjádření pokoušela situaci řešit také přímým propojením Investownu se svými dalšími investory. Ani tato jednání však nepřinesla řešení. Jejich průběh a výsledek označuje za fatální; k podrobnostem se nechce veřejně vyjadřovat.
Tím se podle developerky fakticky stalo, že z nastražené pasti není ani úniku, alespoň do doby, než rozhodnou soudy. Ty se samozřejmě v odvolacích řízeních mohou táhnout léta.
Přes 19 milionů korun úhrad. Jak byly vypořádány?
U samostatného projektu rodinných domů v Letohradu společnost ve svém podání eviduje úhrady ve prospěch Investownu v souhrnné výši 19 288 935,19 Kč napříč obdobími financování. Z toho 7 744 000 Kč představuje platba z advokátní úschovy a 11 544 935,19 Kč dalších 22 plateb z účtu společnosti.
Požaduje doložit, jak byly jednotlivé platby přiřazeny k jistině, úrokům, poplatkům a sankcím. Rozporuje také vztah mezi nominální výší navazujícího úvěru 43 390 800 Kč a částkou 49 483 561,25 Kč označovanou podle podání v souvisejících dokumentech jako jistina. Bez rozúčtování nelze všechny platby automaticky odečíst od jediné jistiny, nelze je však ani pominout.
Další otázkou je, komu jednotlivé pohledávky skutečně patří: přímo Investownu, nebo jednotlivým investorům? Minářová požaduje rozlišit úvěrové nároky investorů, vlastní odměny provozovatele a oprávnění agenta pro zajištění. Oprávnění pohledávku vymáhat samo o sobě neznamená její vlastnictví.
S tím souvisí požadavek vysvětlit, jak byly přijaté platby vypořádány vůči investorům. Nejde o tvrzení, že investoři peníze nedostali, ale o otázku jejich přiřazení, rozúčtování a promítnutí do zůstatků závazků.
Minářová se zároveň ptá, zda Investown investorům sdělil, že další prostředky nebyly uvolněny, přestože podle jejího stanoviska byly podmínky čerpání splněny. Věděli investoři také o tomto sporu a možných dopadech nevyplacení na pokračování výstavby a návratnost jejich investic? Obdrželi i stanovisko developerské společnosti?
Opatovec: soudní smír a tři odmítnuté návrhy finančního vypořádání
U rodinných domů v Opatovci Minářová popisuje spor se společností Dřevo House s.r.o. Podle jejího vyjádření zhotovitel opakovaně vystavoval faktury, které nebyly v souladu s úvěrovou dokumentací. Spor se dostal před soud a byl ukončen soudním smírem.
Následně byly podle Minářové třikrát předloženy návrhy postupu, jak zajistit finanční vypořádání. Dřevo House však podle jejího vyjádření nabízené prostředky nepřijal, navrhované smlouvy nepodepsal a neposkytl požadované podklady potřebné k uskutečnění vypořádání.
Minářová proto odmítá obraz společnosti, která pouze nechce zaplatit. U Opatovce upozorňuje rovněž na postup Roots and Roofs s.r.o. a požaduje vypořádání prací, dokumentace a odpovědnosti jednotlivých dodavatelů.
Stav rozestavěných objektů nyní podle jejího vyjádření posuzuje znalec v oboru stavebnictví. Náhradu škody u Opatovce vyčísluje na 13 milionů korun, vůči Moravostavu u bytových domů v Letohradu na 60 milionů korun. Jde o její nároky, nikoli o pravomocně přiznané náhrady.
Co víme o společnosti Investown?
Společnost obdržela podle redakčních zjištění v nedávné minulosti pokutu od ČNB za způsob fungování platformy. Podle CzechCrunch dostal Investown pokutu 1 milion Kč. ČNB totiž dospěla k závěru, že původní model participací na úvěrech fakticky vykazoval znaky kolektivního investování, pro které firma potřebovala příslušné povolení, kterým v té době nedisponovala. Investown svůj model změnil až následně a v říjnu 2023 získal licenci pro úvěrový crowdfunding.
Proč je to důležité: Regulátor měl výhrady k samotnému právnímu modelu, přes který firma zprostředkovávala investice veřejnosti. To je podstatnější zjištění než pouhá negativní recenze zákazníka. Současně je ale nutné dodat, že firma následně získala novou licenci; pokuta sama o sobě nedokazuje podvod s penězi investorů.
Média také v létě 2026 popsala rostoucí kritiku platformy ze strany investorů. Ti si stěžovali zejména na prodlužování splatnosti projektů, nevyplácené úroky a obtížně řešitelné problémové investice.
Kauza je vlastně návodem, jak člověka zničit
„Osobně tuto situaci prožívám velmi těžce i v souvislosti s oceněním, které jsem za svou práci obdržela. Celý následný tlak vnímám jako hořkou ‚odměnu‘ za svou dosavadní práci a její veřejné uznání,“ říká Minářová.
Nevzdává se a bojuje dál nejen za sebe a své firmy, ale především za lidi, kteří čekají na své vysněné bydlení. Sama se přitom cítí poškozena stejně jako oni.
„Klienti naléhají na řešení, ale bez potřebných dokumentů a jasných podmínek se situace obtížně posouvá,“ říká.
Několika klientům musely její společnosti zajistit náhradní bydlení, protože se nemohli v plánovaném termínu nastěhovat. Náhradu těchto nákladů nyní uplatňují vůči stavebním firmám, které podle jejich stanoviska za vzniklou situaci odpovídají. Rostou také náklady financování, zabezpečení staveb a koordinace; navazujícím dodavatelům se posouvají práce a dodávky.
Situace je o to horší, že o kauze napsaly i Hospodářské noviny, podle Minářové nepřesně. Proti společnosti Economia, vydavateli Hospodářských novin, proto podle svého vyjádření podala žalobu kvůli zveřejnění informací, které považuje za nepravdivé a poškozující dobré jméno. Zajímavostí v této souvislosti rovněž je, že na webu Investownu svítí logo Hospodářských novin.
Vlastimil Blaťák
