Příběh exekuce obce Loučná nad Desnou tak dostává nový a podstatně závažnější rozměr. Ještě před několika dny starostka Petra Harazímová vysvětlovala veřejnosti, že chybu při vyřizování žádosti o informace přiznává a že finanční následky celé kauzy vzala na sebe.
„Toto opravdu chyba je, jednoznačně ji přiznávám. Proto jsem tu úhradu provedla ze svého, aby netrpěl obecní účet. Myslím si, že je to správné, takhle se má manažer chovat,“ uvedla starostka pro iDNES.
Podle jejího tehdejšího vyjádření tedy měla obecní rozpočet před finančními následky své chyby ochránit tím, že náklady zaplatila sama. Jenže nyní je předložen dokument, který tuto verzi zásadně zpochybňuje.
Kontrolní výbor: Peníze odešly z účtu obce
Kontrolní výbor zastupitelstva obce Loučná nad Desnou se případem zabýval 23. září 2026. Ve svém zápisu konstatuje, že od starostky obdržel mimo jiné kopie exekučních příkazů, dokumenty k soudnímu řízení a podklady související s platbami. A právě zde se objevuje informace, která může celou kauzu posunout na úplně jinou úroveň.
Kontrolní výbor uvádí, že společnost Salutem obdržela částku 20 404,10 Kč dne 23. února 2026 z účtu obce Loučná nad Desnou vedeného u ČSOB. „Kontrolní výbor tak v této věci čelí dvěma zásadně se rozporujícím a nepodloženým tvrzením,“ stojí v šokujícím dokumentu.
Problémem už tedy není drobný rozdíl ve vzpomínce na několik měsíců starou platbu. Jde o rozdíl mezi soukromými a veřejnými penězi. A právě proto je tak zásadní.
„Aby netrpěl obecní účet“
Tvrzení starostky mělo být původně její obranou. Udělala chybu, přiznala ji, a proto prý zaplatila náklady ze svého. Takový příběh měl jasnou logiku. Jenže pokud má kontrolní výbor pravdu a částka skutečně odešla z obecního účtu, celá konstrukce se rozpadá. A spolu s ní i argument, že starostka osobně zabránila tomu, aby náklady nesla obec. Hanácké novinky navíc disponují samotným potvrzením o proběhlé platbě, které jednoznačně a mimo jakoukoli pochybnost říká, že platba skutečně odešla z obecního účtu. Starostka tedy ve svém prohlášení veřejnosti lhala.
Kontrolní výbor jde ale ještě dál. Ve svém zápisu uvádí, že podle předložených podkladů nebyly exekuční příkazy ani související závazky obce řádně zaúčtovány. Výbor proto konstatuje: „Vzhledem k tomu, že nebyl exekuční příkaz ani související závazek obce zaúčtován a nebyly doloženy účetní doklady prokazující vznik a úhradu závazku, došlo k porušení povinnosti při vedení účetnictví obce a ke zkreslení skutečného stavu hospodaření obce.“
A to už není jen otázka toho, kdo zaplatil 20 tisíc korun. Je to otázka toho, jak obec zachází se svými penězi a zda o svých závazcích vůbec řádně účtuje.
36 475 korun. Další otazník
A tím účetní záhada v Loučné ale ještě nekončí. Kontrolní výbor ve svém zápisu pracuje také s dokumentem Exekutorského úřadu v Přerově ze dne 2. září 2026, podle něhož činil aktuální nedoplatek v exekuci 36 475 korun.
To je částka, kterou podle svého ústního vyjádření starostka následně také uhradila. Jenže kontrolní výbor upozorňuje, že pokud se má jednat o závazek obce, musí být taková operace řádně zachycena v účetnictví obce.
Výbor proto označuje způsob úhrady prostřednictvím soukromého účtu starostky za nestandardní a upozorňuje na povinnost obce evidovat své závazky a jejich vypořádání prostřednictvím vlastního účetnictví. „Úhrada závazku obce vyplývajícího z řízení prostřednictvím soukromého bankovního účtu starostky představuje nestandardní postup, který je v rozporu se zásadami transparentního hospodaření obce a může být v rozporu s povinností obce vést úplné, průkazné a správné účetnictví,“ píše se v zápise.
To je mimořádně závažné konstatování. Ale především: kontrolní výbor zde už neřeší pouze samotnou exekuci. Řeší systém fungování obecního úřadu.
Kontrolní výbor mluví o systémovém selhání
Zápis kontrolního výboru je přitom podstatně ostřejší, než by se mohlo zdát z dosavadních veřejných vyjádření. Výbor v něm dále mimo jiné konstatuje: „Došlo k systémovému selhání vnitřního fungování obecního úřadu.“ Vzápětí uvádí, že pokud si starostka agendu vyhradila pro sebe a současně za ni nesla odpovědnost, ukázala se podle výboru „naprostá absence funkčních vnitřních kontrolních mechanismů“.
To je velmi důležitý moment. Protože starostka není pouze člověkem, který měl vyřídit jednu žádost o informace. Je představitelkou obce. A obec není její soukromá firma. Veřejné peníze musí mít veřejnou stopu.
Starostka se k závěrům Kontrolního výboru již veřejně vůbec nevyjádřila.
Zastupitelé měli patnáct měsíců čekat?
Ještě závažnější je ale další zjištění kontrolního výboru. Podle jeho zápisu nebylo zastupitelstvo obce po celou dobu trvání řízení – tedy od podání žádosti 9. června 2025 až do září 2026 – o průběhu správního, soudního a exekučního řízení řádně a transparentně informováno.
Výbor to formuluje velmi jednoznačně: „O probíhajícím správním, soudním a exekučním řízení vedených proti obci po celou dobu trvání řízení […] nebylo zastupitelstvo obce ani veřejnost řádně, písemně ani transparentně informováno,“ dočteme se v zápise.
Pokud toto zjištění obstojí, je to možná ještě větší problém než samotných několik desítek tisíc korun. Protože zastupitelstvo je orgán, který má mít možnost kontrolovat vedení obce. A podle kontrolního výboru tuto možnost v daném případě nemělo.
Kontrolní výbor proto nedoporučuje celou věc jednoduše uzavřít. Naopak. Doporučuje zastupitelstvu, aby nechalo hospodaření a postup obce prověřit nezávislým externím auditem, a to včetně vedení spisové služby a vyřizování agendy podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Výbor navrhuje také bezodkladná nápravná opatření. Jinými slovy, zastupitelé už neřeší jednu údajně zapomenutou žádost. Řeší, zda na radnici fungují kontrolní mechanismy.
Co bude dál? Starostka má problém, obec ještě větší
A právě proto není možné tuto věc odbýt větou, že starostka „vzala chybu na sebe“. Pokud peníze skutečně odešly z účtu obce, potom veřejnost potřebuje vědět, co přesně starostka ze svého účtu zaplatila.
Původní kauza byla velmi jednoduchá. Obec neodpověděla na žádost o informace. Následoval krajský úřad. Poté soud. Pravomocný rozsudek. Exekuční řízení. Pokuta. Náklady řízení. A nakonec desítky tisíc korun.
Už předchozí zjištění byla pro obec nepříjemná. Pravomocný rozsudek uložil obci povinnost o žádosti rozhodnout a přiznal žadateli náhradu nákladů řízení ve výši 20 404,10 Kč. Následně byla vedena exekuce, v níž byly evidovány další náklady a pokuty.
Nyní se ale objevuje další vrstva. Kdo zaplatil? Z jakého účtu? Kdy? Bylo to zaúčtováno? Kdo o tom věděl? A proč o tom nebylo informováno zastupitelstvo?
Samotný zápis kontrolního výboru jistě není rozsudkem a neprokazuje sám o sobě trestní odpovědnost. Ale jeho obsah je natolik závažný, že by bylo mimořádně nezodpovědné celou věc jednoduše uzavřít.
Protože pokud jsou údaje výboru správné, může být problém mnohem širší než původní exekuce. Může jít o nedostatečnou evidenci závazků obce, o problémy s účetnictvím, o selhání vnitřních kontrolních mechanismů, o nedostatečné informování zastupitelstva, o nejasnosti kolem pohybu veřejných peněz, ale především o otázku, kdo a jak v Loučné nad Desnou skutečně kontroluje vedení obce.
A právě proto kontrolní výbor požaduje nezávislé prověření. Teď už nestačí říct „byla to chyba“. Pokud se současně ukazuje, že její vysvětlení ohledně toho, z jakého účtu byla platba provedena, neodpovídá zjištěním kontrolního výboru, přichází na řadu otázka mnohem nepříjemnější:
Řekla starostka veřejnosti pravdu?
Odpověď na tuto otázku by neměli hledat novináři ani sociální sítě. Měly by ji dát bankovní výpisy, účetní doklady a nezávislý audit. Protože právě tam není prostor pro politické výmluvy. Buď peníze odešly z účtu obce, nebo ne. Buď byla platba zaúčtována, nebo nebyla. Buď zastupitelé o řízení věděli, nebo nevěděli. A pokud se potvrdí závěry kontrolního výboru, bude muset Loučná nad Desnou odpovědět na mnohem větší otázku než jen na to, kdo zaplatil 36 tisíc korun.
Kdo vlastně v posledních patnácti měsících řídil obec – a kdo kontroloval člověka, který ji řídil?
Vlastimil Blaťák
