Prvním z výrazných podzimních rojů jsou Orionidy, jejichž maximum připadá v roce 2026 na noc z 21. na 22. října. Vznikají při průletu Země prachovými částicemi, které ve vesmíru zanechala Halleyova kometa. Ta se ke Slunci vrací přibližně jednou za 76 let.
Částice vstupují do zemské atmosféry rychlostí kolem 66 kilometrů za sekundu. Při jejich zahřívání a ionizaci okolního vzduchu vznikají světelné stopy, které lidé běžně označují jako padající hvězdy. Za ideálních podmínek lze během maxima spatřit přibližně 10 až 20 meteorů za hodinu.
Pozorování letos komplikuje jasný Měsíc, který může přesvítit slabší meteory. Nejlepší šance na jejich spatření proto nastane v závěru noci, až Měsíc zapadne a obloha ztmavne. Orionidy zdánlivě vyletují ze směru souhvězdí Orionu, ve skutečnosti se však mohou objevit téměř kdekoli na obloze.
Tauridy: méně meteorů, ale možnost jasných bolidů
Na přelomu října a listopadu se pozornost přesune k Tauridám. Tento meteorický roj je známý především pomalejšími meteory a občasnými mimořádně jasnými bolidy, které mohou na okamžik osvětlit okolní krajinu.
Tauridy mají dvě větve – jižní a severní. Jižní Tauridy dosáhnou dalšího maxima kolem 4. až 5. listopadu, zatímco severní větev bude vrcholit přibližně 11. až 12. listopadu. Obě větve souvisejí s prachovými částicemi spojenými s kometou Encke.
Počet meteorů bývá poměrně nízký, obvykle jen několik za hodinu. Tauridy však vynikají možností spatřit jasný světelný úkaz, který může být výraznější než běžné meteory. V roce 2026 by navíc měsíční svit měl být v době listopadových maxim relativně příznivý pro pozorování.
Právě u Taurid se vyplatí sledovat oblohu delší dobu. Jasný bolid se může objevit nečekaně a jeho spatření je otázkou štěstí.
Leonidy přinesou rychlé listopadové meteory
V polovině listopadu přicházejí na řadu Leonidy. Jejich maximum se očekává v noci ze 17. na 18. listopadu 2026. Roj je spojen s kometou Tempel–Tuttle a proslul zejména v minulosti mimořádně silnými meteorickými bouřemi.
Leonidy patří k nejrychlejším meteorům, do atmosféry vstupují rychlostí přibližně 70 kilometrů za sekundu. Mohou vytvářet jasné, někdy i barevné světelné stopy. Za běžných podmínek však nelze očekávat hustý déšť meteorů – při letošním maximu se předpokládá přibližně 15 meteorů za hodinu za ideálních podmínek.
Název roje pochází ze souhvězdí Lva, odkud meteory zdánlivě vyletují. Nejlepší příležitost k pozorování bývá po půlnoci a v ranních hodinách, kdy se oblast jejich zdánlivého původu dostává výše nad obzor.
Jak si pozorování co nejlépe užít?
Pro všechny tři roje platí podobná pravidla. Pozorovatelé by měli vyhledat místo daleko od pouličních lamp a osvětlených měst. Vhodná je otevřená louka, vyhlídka nebo jiné místo s volným výhledem na oblohu. Důležité je také nechat oči alespoň 20 až 30 minut přivyknout tmě.
Dalekohled není nutný, naopak může být nevýhodou, protože omezuje zorné pole. Nejlepší je pohodlně se posadit či položit a sledovat co největší část oblohy. Vzhledem k chladným podzimním nocím je vhodné vzít si teplé oblečení, deku a teplý nápoj.
Počet viditelných meteorů ovlivňuje počasí, světelné znečištění, fáze Měsíce i aktuální aktivita roje. Uváděné hodinové hodnoty proto představují orientační odhady pro velmi dobré podmínky, nikoli záruku.
Podzimní meteorické roje tak nabízejí tři odlišné zážitky: rychlé Orionidy spojené s Halleyovou kometou, Tauridy proslulé jasnými bolidy a listopadové Leonidy, které připomínají nejslavnější meteorické bouře v dějinách astronomie. Stačí jasná noc a pohled vzhůru.
Vlastimil Blaťák
Zdroje: NASA – přehledy meteorických rojů Orionidy a Leonidy; International Meteor Organization – kalendář meteorických rojů pro rok 2026.
