Třídenní program od 22. do 24. září zahájil Průmyslový den UGV. Do Lipníku nad Bečvou přivezlo téměř 30 firem a organizací více než 30 bezosádkových pozemních systémů a dalších robotických platforem. Stejně jako celé cvičení Drone Shield 2026 program řídí Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ve spolupráci se Sekcí komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany. Jeho cílem není vytvořit další výstavu vojenské techniky, ale dostat na jedno místo rozdílné technologické přístupy a jejich potenciální uživatele. Zastoupeny jsou jak ryze vojenské platformy, tak technologie dvojího využití původně vyvíjené pro civilní sektor.
„Robotika se rozvíjí mimořádně rychle a velká část inovací dnes nevzniká pouze v tradičním obranném průmyslu. Pro nás je proto důležité sledovat široké spektrum technologií a zároveň je konfrontovat s konkrétními potřebami vojáků. Nejde o to najít jednoho univerzálního robota. Potřebujeme vědět, které technologie mají skutečný potenciál pro konkrétní vojenské účely,“ uvedl ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů plukovník Jan Jelínek.
Od prezentace k praktickému ověřování
Průmyslovým dnem ale program v Lipníku nad Bečvou nekončí. V dalších dnech se pozornost přesouvá od prezentace jednotlivých systémů k jejich praktickému ověřování. Na polygonu mohou odborníci z civilní sféry i armádní specialisté sledovat schopnosti jednotlivých testovaných systémů, jejich chování při překonávání překážek a následně také vybrané autonomní funkce.
Právě možnost opakovat stejné nebo obdobné zkoušky je pro další rozvoj pozemních robotických systémů důležitá. Umožňuje přejít od údajů deklarovaných výrobcem k měřitelným výsledkům a zkušenostem získaným v podmínkách, které vycházejí z potřeb budoucího vojenského uživatele.
„Naším cílem je vytvořit prostředí, ve kterém dokážeme jednotlivé systémy hodnotit systematicky. Nestačí, že robot jednou projede překážku. Potřebujeme vědět, za jakých podmínek ji zvládl, zda je výsledek opakovatelný, kde jsou jeho limity a především zda je daná schopnost využitelná pro konkrétní vojenský úkol,“ vysvětlil podplukovník Vít Knapek, velitel Centra nasaditelných systémů.
Odborníci při testování pracují s principem TEVV. Testing, Evaluation, Verification and Validation, tedy testováním, hodnocením, ověřováním a validací. V praxi to znamená nejen zjistit, co daný systém dokáže, ale také ověřit jeho deklarované vlastnosti a posoudit, zda odpovídají potřebám armády.
Každý úkol potřebuje jiné řešení
Rozmanitost systémů soustředěných v Lipníku zároveň ukazuje, jak širokou oblast dnes pojem pozemní robotika představuje. Kolové a pásové platformy mohou nabídnout rozdílné možnosti mobility či přepravy nákladu, kvadrupední systémy mohou nalézt využití v členitém prostředí a humanoidní robotika představuje jednu z rychle se rozvíjejících technologických oblastí.
Stejně rozdílné jsou i možné vojenské úkoly. Bezosádkové pozemní prostředky mohou v budoucnu podporovat například průzkum, logistiku, transport materiálu, ženijní a pyrotechnické činnosti, práci v nebezpečném prostředí nebo nést komunikační vybavení či širokou škálu senzorů.
„Při testech nechceme vytvořit jednoduchý žebříček, který řekne, který systém je nejlepší. Takové srovnání by ani nedávalo smysl. Sledujeme, jak se jednotlivé řešení chovají při konkrétních úkolech, jaké mají silné stránky a limity a kde by mohly přinést vojákovi skutečnou výhodu,“ popsal vedoucí testování kapitán Štěpán Konecký.
Autonomie má pomoci člověku
Samostatnou část programu tvoří ověřování autonomních funkcí. Ty mohou zahrnovat například automatické následování osoby nebo jiného prostředku, pohyb po předem stanovené trase, navigaci mezi určenými body nebo rozpoznávání a objíždění překážek.
Cílem přitom není odstranit člověka z rozhodovacího procesu. Autonomní funkce mají především snížit množství činností, které musí operátor systému provádět ručně, omezit jeho fyzické a kognitivní zatížení a v některých situacích umožnit přesunout člověka z rizikového prostoru.
Právě spolupráce člověka a stroje bude jedním z důležitých témat dalšího rozvoje robotických systémů. Vedle samotné mobility platformy proto hraje roli také způsob jejího ovládání, přenos a sdílení dat, kvalita senzorů, míra autonomie nebo schopnost bezpečně přecházet mezi automatizovaným a manuálním řízením.
Data místo katalogových parametrů
Výsledkem testování UGV přitom nemusí být rozhodnutí o pořízení konkrétního prostředku. Pro Armádu České republiky, ale i pro alianční partnery jsou důležitým výstupem také naměřená data, zkušenosti uživatelů, identifikované technologické limity a zpětná vazba mezi vojáky, vývojáři a výrobci.
Právě systematické testování má Armádě České republiky postupně umožnit vytvořit vlastní znalostní základnu a lépe definovat požadavky na budoucí bezosádkové pozemní systémy. Nemá být jednorázovou ukázkou robotických technologií, ale jedním z kroků k jejich dlouhodobému a systematickému začlenění do schopností armády.
Program v Lipníku nad Bečvou je součástí širšího experimentálního cvičení Drone Shield 2026. Vedle bezosádkových pozemních systémů se cvičení zaměřuje na bezpilotní technologie, jejich detekci, identifikaci a obranu proti nim. Společným jmenovatelem obou částí je snaha převést rychle se rozvíjející technologie z prezentací a katalogů do reálných podmínek a ověřit, jaký přínos mohou mít pro budoucí schopnosti Armády České republiky.
Jan Králiček
