Olomouc se po roce 1989 změnila rychleji, než stačil člověk přepsat telefonní seznam. Některé podniky padly, jiné se rozprodaly, přejmenovaly nebo je prostě převálcoval nový trh. Zůstaly po nich tovární haly, vzpomínky a občas otázka: „A co tam vlastně bývalo?“
10. Obráběcí stroje Olomouc
Když se TOS přejmenoval, frézky to nerozbrečely. Po privatizaci v roce 1993 se někdejší TOS Olomouc změnil na společnost Obráběcí stroje Olomouc. Název vydržel patnáct let, než se podnik vrátil k označení TOS Olomouc. Takže vlastně nezmizela továrna, jen její jméno. V českém průmyslu poměrně elegantní způsob, jak přežít vlastní pohřeb.
9. VOP 042 Olomouc
Vojenský opravář, který už neměl co opravovat. Vojenský opravárenský podnik 042 v areálu na Velkomoravské opravoval vojenskou i civilní techniku a svého času vyráběl třeba rozvaděče, zahradní nábytek nebo kamna. Jenže zakázek ubývalo a po začlenění do vojenského podniku ve Šternberku se olomoucké kapacity postupně ukázaly jako nadbytečné. V roce 2010 byly odprodány.
8. Solné mlýny
Když vám dojde sůl, vzpomenete si na ně. Olomoucké Solné mlýny měly výrobu v Holici a jejich historie sahala až do roku 1921. Po desetiletích existence se podnik stal jedním z těch průmyslových názvů, které Olomoučané prostě znali. Transformace po roce 1989 ale původní podnikovou éru postupně ukončila. Dnes už název zní spíš jako kapitola z učebnice místního průmyslu.
7. Moravské elektrotechnické závody
MEZ: tři písmena, která kdysi znamenala pořádnou fabriku. MEZ Olomouc patřil mezi tradiční průmyslové podniky města. Jeho historie sahala do poválečných let, kdy byl závod přesunut z Brna právě do Olomouce. Po roce 1989 ale přišla privatizace, restrukturalizace a konec starého modelu velkého státního podniku. Název MEZ postupně zmizel z olomouckého průmyslového slovníku.
6. Moravské železárny
Železo zůstalo. Moravské železárny ne. Další slavné jméno olomouckého průmyslu, které se po revoluci začalo rozplývat v nových vlastnických a firemních strukturách. Moravské železárny patřily k podnikům, které byly pro město stejně charakteristické jako Sigma nebo Zora. Dnes už je to především historická značka a připomínka doby, kdy tovární areály určovaly rytmus celých čtvrtí.
5. Seliko
Likérka, která věděla, že život není jen o vodě. Hanácké závody lihovarské a drožďárenské, později známé jako Seliko, patřily k tradičním potravinářským podnikům Olomouce. Po znárodnění se rozrostly a vyráběly mimo jiné lihoviny. Po roce 1989 však přišel tvrdý přechod na tržní hospodářství a původní podniková struktura se rozpadla. Další z velkých olomouckých značek, které zmizely z běžného života.
4. Zora
Čokoláda, která přežila socialismus, ale ne podnikové přesuny. Olomoucká Zora byla po desetiletí synonymem čokolády a sladkostí. Po znárodnění se stala součástí Čokoládoven Praha a později prošla dalšími vlastnickými změnami. Samotná výroba sladkostí v regionu úplně nezmizela, ale Zora jako samostatná olomoucká podniková ikona postupně ano. Dnes je to hlavně vůně vzpomínek — a možná pár obalů v šuplíku.
3. Restaurace a galerie Caesar
Třiatřicet let. A pak poslední účet. Caesar na Horním náměstí patřil k olomouckým jistotám. Restaurace a galerie vznikly na začátku 90. let a více než tři dekády spojovaly jídlo s výtvarným uměním. Na začátku roku 2026 restaurace skončila. Některá místa zkrátka nezmizí najednou – nejdřív přestanou být „tam, kam se chodí“.
2. Banka Haná
Když se peníze ještě tvářily regionálně. Banka Haná patřila k bankám, které vyrostly z porevolučního bankovního boomu. Začala fungovat v roce 1991, měla silné postavení na Moravě a pobočky znal i olomoucký region. Jenže devadesátky nebyly pro všechny banky zlaté. Po převzetí části jejího podniku IPB banka v roce 2000 definitivně skončila.
1. Milo – závod, který zmizel dokonce i z mapy
Největší průmyslový duch Olomouce? Možná právě on. MILO si zaslouží první místo hlavně proto, že po něm nezmizelo jen jméno firmy, ale celý kus městské krajiny. Tam, kde kdysi stály výrobní haly, sklady a komíny, dnes lidé nakupují, bydlí a chodí na kávu. Továrna, která kdysi zaměstnávala stovky lidí, se tak proměnila v jednu z nejznámějších nových částí Olomouce.
Vlastimil Blaťák
