Polský exprezident Kwaśniewski převezme v Olomouci Cenu Pelikánza podporu demokracie a politického dialogu

Bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski převezme v úterý 29. září v Olomouci Cenu Pelikán za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog za rok 2026. Slavnostní předání se uskuteční od 18 hodin v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého na Křížkovského ulici. Na ceremoniál naváže veřejná debata Střední Evropa a její proměny, které se zúčastní také někdejší disident a publicista Petr Pospíchal a diplomat a podnikatel Sergiusz Najar. Debata bude tlumočena mezi češtinou a polštinou.

Kwaśniewski cenu získává mimo jiné za dlouhodobé úsilí o prosazování a prohlubování demokracie. Podle redaktora Listů Patrika Eichlera je někdejší polský prezident výraznou osobností polské a středoevropské politiky po roce 1989 a představitelem konsenzuální i levicové politiky v regionu.

Co je Cena Pelikán

Cena Pelikán není státní vyznamenání ani ocenění udělované městem Olomouc. Od roku 2004 ji každoročně uděluje kulturní a politický dvouměsíčník Listy za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. O laureátovi rozhoduje výbor složený z redaktorů a redaktorek Listů, doplněný o Karla Skalického, Martina Šimsu a předsedu redakční rady Listů Milana Znoje. Podobu ceny tvoří plastika pelikána od výtvarníka a šperkaře Pavla Herynka.

Samotný název ceny odkazuje na Jiřího Pelikána, někdejšího ředitele Československé televize, který po emigraci vydával v Římě Listy a později působil jako poslanec Evropského parlamentu. Pelikán se narodil v Olomouci, a právě proto mají Listy i cena k městu specifický vztah.

Mezi dosavadními laureáty jsou výrazné osobnosti české i středoevropské politiky, kultury a občanské společnosti. Prvním držitelem ceny byl v roce 2004 polský expremiér Tadeusz Mazowiecki, později ji získali například spisovatelka Alena Wagnerová, německo-český kněz a představitel česko-německého smíření Anton Otte, novinářka Saša Uhlová, bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo polský novinář Adam Michnik. V roce 2024 cenu získal ekolog a zakladatel Ekologických dnů Olomouc Michal Bartoš.

Proč právě Aleksander Kwaśniewski

Kwaśniewski byl prezidentem Polska v letech 1995 až 2005, tedy v klíčovém období, kdy se země po pádu komunismu pevně začleňovala do západních struktur. Za jeho prezidentského mandátu Polsko vstoupilo v roce 1999 do NATO a v roce 2004 do Evropské unie. Listy ho dnes představují jako jednu z výrazných osobností polské a středoevropské politiky po roce 1989.

Jeho význam pro střední Evropu ale nespočíval pouze v polské domácí politice. Kwaśniewski se během svého prezidentství výrazně věnoval také regionální spolupráci a vztahům se sousedními zeměmi. Důležitým rámcem pro něj byla Visegrádská skupina, v níž Polsko spolupracovalo s Českem, Slovenskem a Maďarskem. V roce 1999 se Kwaśniewski spolu s Václavem Havlem a dalšími prezidenty zemí V4 podílel na obnovení pravidelnější prezidentské spolupráce této skupiny.

Kwaśniewski a Česko: od Havla po Klause

K Česku měl Kwaśniewski jako polský prezident poměrně intenzivní politický vztah. V prosinci 2001 se například setkal s prezidentem Václavem Havlem v Lánech. Oba tehdy podle oficiálního záznamu hodnotili pozitivně polsko-českou bilaterální spolupráci i spolupráci v rámci Visegrádské skupiny. Kwaśniewski tehdy hovořil o tom, že spolu s Havlem představují určitou osobní garanci pokračování dobrých česko-polských vztahů bez ohledu na změny vlád.

Ještě výraznější byla jeho návštěva České republiky v prosinci 2004. Tehdy se setkal s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Stanislavem Grossem i předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Součástí návštěvy byla také přednáška o perspektivách regionální spolupráce ve sjednocené Evropě. Při této návštěvě navíc Kwaśniewski obdržel Řád Bílého lva s řetězem, nejvyšší české státní vyznamenání.

Česko-polská spolupráce pro něj byla důležitá zejména v souvislosti s evropskou integrací. Při návštěvě Česka v roce 2000 například označil spolupráci mezi oběma zeměmi a v rámci Visegrádské skupiny za důležitý nástroj pro jejich společnou cestu do Evropské unie.

Vlastimil Blaťák