Největší pozornost poutá především trojice kandidátů, kteří mají výrazné politické nebo veřejné působení.
Martin Škurek kandiduje za ANO. Je náměstkem hejtmana Olomouckého kraje a vysokoškolským pedagogem. Hnutí ANO ho představuje jako kandidáta, který má přinést do Senátu větší zastoupení současné vládní politiky.
Michael Kohajda kandiduje za KDU-ČSL jako nestraník. Je rektorem Univerzity Palackého a bývalým poslancem. Podporu jeho kandidatuře podle dostupných informací vyjádřily také ODS, TOP 09 a Piráti.
Třetím výrazným jménem je Marek Ošťádal, který současný mandát obhajuje. Do Senátu se dostal v roce 2020 za STAN, později se od hnutí rozešel a letos kandiduje za vlastní uskupení 24/7. Ošťádal zároveň oznámil, že klasickou předvolební kampaň vést nechce a spoléhá především na hodnocení své dosavadní práce v Senátu.
Pavel Jelínek kandiduje za SPD. Je náměstkem hejtmana a zastupitelem Olomouce, v minulosti působil také jako poslanec.
Pětici uzavírá Zdeněk Beil, kandidát Levice. Beilovi je 73 let a podle oficiálních kandidátních údajů působí jako šachový trenér mládeže.
Co říkají dostupná čísla? Vodítkem mohou být sázkové kurzy
Právě u senátních voleb je situace složitější než u voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejný reprezentativní průzkum volebních preferencí přímo pro obvod č. 66 přirozeně neexistuje. Nelze tedy zodpovědně říct, kolik procent hlasů mohou jednotliví kandidáti získat.
Určitou orientaci poskytují sázkové kurzy. Aktuální nabídka Fortuny uvádí u Michaela Kohajdy kurz 1,65, u Marka Ošťádala 2,40, u Martina Škurka 3,30, u Pavla Jelínka 10,00 a u Zdeňka Beila 20,00. Jde však o sázkové kurzy, nikoli volební průzkum a jejich výpovědní hodnota pro skutečný výsledek je omezená.
Pro letošní volby je navíc důležité, že se v obvodu střetává několik známých osobností a kandidáti mají rozdílné typy podpory – od stranického zázemí přes regionální politické funkce až po osobní známost současného senátora.
Ošťádal má za sebou šest let v Senátu
Marek Ošťádal vstupuje do voleb s výhodou známého jména a zkušenosti z horní komory. V roce 2020 získal v prvním kole 28,09 procenta hlasů a ve druhém kole svého soupeře Jana Zahradníčka porazil výrazným rozdílem. Ve druhém kole tehdy Ošťádal obdržel 68,76 procenta hlasů.
Letošní situace je ale jiná. Ošťádal už nekandiduje za STAN a jeho kandidaturu zaštítilo nové hnutí 24/7. Současně se rozhodl neinvestovat do klasické kampaně. To znamená, že jeho letošní výsledek bude možné jen obtížně srovnávat s rokem 2020.
Kohajda a Škurek mají za sebou silné politické značky
Michael Kohajda má vedle osobního profilu rektora velkou výhodu v podobě podpory několika stran. KDU-ČSL jej nominovala jako nestraníka, podporu mu vyjádřily také ODS, TOP 09 a Piráti.
Martin Škurek naopak kandiduje za nejsilnější parlamentní hnutí ANO a současně působí ve vedení Olomouckého kraje. Jeho kandidatura tak může těžit ze stranické infrastruktury i z jeho regionálního působení.
Pavel Jelínek má zkušenosti z Poslanecké sněmovny i krajské politiky a kandiduje za SPD. Zdeněk Beil zastupuje výrazně menší politický subjekt Levice.
Druhé kolo může rozhodnout úplně jinak
Senátní volby mají oproti sněmovním volbám jednu zásadní zvláštnost. Pokud v prvním kole žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují dva nejúspěšnější do druhého kola.
To znamená, že ani případný náskok kandidáta v prvním kole nemusí znamenat konečný výsledek. Rozhodující mohou být především přesuny hlasů od kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupí, a také volební účast.
První kolo v obvodu č. 66 se uskuteční 9. a 10. října, případné druhé kolo 16. a 17. října.
Deset dní před otevřením volebních místností tak lze s jistotou říci především to, že obvod čeká souboj pěti kandidátů s rozdílným politickým zázemím. Dostupné sázkové kurzy představují pouze jeden z orientačních ukazatelů a nelze je zaměňovat za průzkum veřejného mínění.
Vlastimil Blaťák
