Vysvětlete mi, prosím, to spojení. Co se od nové organizace očekává?
Byl jsem skoro dvacet let ředitelem městské knihovny, nyní pod ni přibyla dvě další střediska, zámek a Duha. Ta byla doposud organizační složkou magistrátu, zámek jako příspěvková organizace do ledna letošního roku ani neexistoval. Kulturní klub Duha je střediskem, které má na starosti organizaci nejrůznějších velkoformátových akcí pro město Prostějov, ať už je to Prostějovské léto, Prostějovská zima, Wolkerův Prostějov, celou řadu koncertů, nebo třeba soutěž O hanáckého kohóta, Prostějovské hody. Všechny tři instituce ale byly v bezprostředním sousedství, nyní se proto spojily, a byl to logický krok. Nová organizace má a bude mít na starosti kulturní dění ve městě, jak zábavnou formou, tak i formou edukativní a vážnou. Chceme prolnout činnost všech tří středisek, aby se vzájemně doplňovaly.
Jak se vám to zatím daří?
Například o jarních prázdninách, které byly v Prostějově už na začátku února, jsme poprvé vyzkoušeli udělat společný program jak knihovny, tak zámku i Duhy. A stvořili jsme společné Jarní prázdniny, kam každé z těch středisek přispělo svým programem a svou nabídkou pro děti i pro dospělé. Výsledek byl fantastický v tom, že si jednotlivá střediska nijak nelezla do zelí, ale program se krásně doplnil. To je to, co chceme dokázat do budoucna. Abychom si pomohli a vyvážili edukativní a zábavnou část. Nemáme přitom ambice vzdělávat davy lidí, kteří o to nestojí a chtějí se jen bavit, a naopak. V tomto ohledu máme úžasnou svobodu v tom, že jsme na úplném začátku, na startovní čáře, můžeme si dovolit reagovat na potřeby návštěvníků velikých i menších akcí. Sami jsme zvědavi, o co bude zájem. Zatím se nestalo, že by nějaká naše kulturní nabídka zůstala bez odezvy. Ještě jeden hezký příklad, právě končí výstava Analfabeta Negramotná. Sice je to výstava putovní, kterou jsme si zakoupili z Brna, ale ve své původní formě je to jen polotovar. Ve spolupráci s knihovnou jsme ji dotáhli do podoby, která byla k vidění, a měla u nás obrovský úspěch.
Jistě jste do této mise šel s nějakou dlouhodobější vizí, jaká je? Určitě to není jen každodenní práce.
Je to delší příběh. Kdyby to měla být jen každodenní rutina, nešel bych do toho. Dnes moderní slovo „výzva“ mi však k vyjádření nestačí. Prostějovský zámek znám velmi důvěrně, už před pětadvaceti lety tady existovala možnost dělat noční prohlídky. Dům byl ale vybydlený, v hrozném stavu, a nikdy se tu významného nedělo, byly tu jen sociální byty a sídlila tu domovní správa. Pak se ale v jeho prostorách začala zabydlovat ZUŠ, přibyl ateliér a sídlila tu galerie, ale stále sem neproudili lidé tak, jak by si ten dům zasloužil. Zámek prošel rekonstrukcí, je už ve stavu, kdy se za něj nemusí nikdo stydět. Loni v únoru měl pan primátor myšlenku zámek nějak oživit, ale konkrétní představa v tu chvíli nebyla. Já a kolega Marek Moudrý jsme dostali na úkol dostat sem návštěvníky. Jsme v roce jedna a pokud mohu prozradit, co zde chceme a budeme vystavovat, je toho mnoho. Nyní je to tematická výstava k inflaci Zmatené peníze, návštěvníci mohou vidět čočkostroj, na kterém poprvé profesor Wichterle odstředil kontaktní čočky, což je vzdělávací aktivita, spojená s workshopem pro žáky základních škol, kdy si povídají o principu výroby kontaktních čoček, a k tomu je zde stavebnice Merkur, kterou k tomu pan profesor použil. Jiné expozice nabízejí například pouť dobovým nábytkem.
Chystáte se více představit i Jano Köhlera. Povídejte, pro budovu zámku jde asi o zásadní osobnost.
Je to výtvarník, který navrhl a realizoval sgrafitta na prostějovském zámku. Mimo jiné je také autorem křížové cesty na Hostýnský vrch. Pro Prostějov jde o významnou osobnost, ačkoli nebyl rodák, zanechal zde výrazné stopy. Chceme jej připomenout. Jeho práce představuje pro náš zámek něco, bez čeho by šlo jen o fádní a nezajímavou budovu. Plánů a snů je ale samozřejmě více, stejně jako podnětů z jiných stran. Snažíme se spolupracovat s architekty a studenty, udělali nám několik zajímavých návrhů na využití a další proměnu budovy. Některé z nich jsou velmi odvážné. My si ale v tuto chvíli nemůžeme být jisti, jak budeme budovu v budoucnosti dispozičně využívat. Dovedu si představit, že to jednoho dne nabere úplně jiný směr a je správně, pokud budeme umět reagovat na potřeby nejen turistů, nejen obyvatel, ale také umělců.
Vlastimil Blaťák



