Společnost již v roce 2021 představila vizi projektu Údolí Rejhotice v Loučné nad Desnou. Podle této vize by navazující etapa rozvoje území mohla vedle bydlení zahrnovat také veřejný prostor v podobě menšího náměstí se zázemím pro obchody a služby, s možností restaurace, dětského hřiště či dalších prvků občanské vybavenosti. Konkrétní podoba projektu ovšem závisí na změně územního plánu. Pro pokračování další etapy projektu je proto podle společnosti potřebná změna č. 2 územního plánu obce Loučná nad Desnou.
„Mělo a nadále má jít o postupnou revitalizací bývalého dřevozpracujícího areálu v místní části Rejhotice. Pro pokračování další etapy projektu je potřebná změna č. 2 územního plánu obce Loučná nad Desnou,“ uvedl pro Hanácké novinky Jaroslav Ton, spoluzakladatel skupiny.
Žádost o informace, rozhodnutí soudu, exekuční řízení. Proč to zašlo až tak daleko?
„Dne 9. června 2025 jsme obec požádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím o informace týkající se průběhu pořizování této změny územního plánu. Protože obec na žádost nereagovala, podali jsme stížnost. Krajský úřad Olomouckého kraje následně obci přikázal, aby naši žádost vyřídila, avšak ani poté k vyřízení nedošlo,“ vypráví Ton.
Společnost se následně obrátila na soud. Ten pravomocným rozsudkem uložil obci, aby o žádosti rozhodla do patnácti dnů od právní moci rozsudku a žalobkyni přiznal také náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci 12. prosince 2025 a podle soudní databáze proti němu nebyla podána kasační stížnost.
„Protože obec povinnosti uložené pravomocným rozsudkem ve stanovené lhůtě nesplnila, podali jsme exekuční návrh. Po jeho zahájení obec uhradila přiznanou náhradu nákladů soudního řízení a poskytla nám také požadované informace. Očekáváme proto, že exekuční řízení, které v tuto chvíli stále probíhá, bude v nejbližší době ukončeno,“ dodal Ton.
Starostka se neúčastní setkávání s občany k projektu, investor chce s obcí nadále komunikovat
Společnost Salutem Group zdůrazňuje, že jejím cílem není vést s obcí dlouhodobý spor a že v současnosti probíhá komunikace s vedením obce ohledně dalšího postupu při pořizování změny územního plánu.
„Naším cílem není vést s obcí dlouhodobý spor. S jejím vedením jsme se proto již sešli a uzavřeli smlouvu upravující způsob úhrady nákladů na pořízení změny územního plánu. Návrh této změny se nyní připravuje v součinnosti s naší skupinou. Tento vývoj vítáme a věříme, že další jednání budou pokračovat konstruktivně a povedou k úspěšnému dokončení celého procesu,“ uvedl na náš dotaz pro Hanácké novinky Ton.
Vyjádření starostky Petry Harazimové redakce do vydání článku neobdržela, přestože byla požádána.
Společnost zároveň uvádí, že při přípravě projektu komunikovala s místními obyvateli a snažila se získat jejich názory na budoucí využití areálu i další rozvoj této části obce.
„V regionu nejsme vzdáleným investorem, který přichází s hotovým projektem bez znalosti místního prostředí. Dlouhodobě zde působíme a chceme budoucí podobu areálů připravovat v otevřeném dialogu s místními obyvateli. Pro nás navíc nejde o anonymní investici. Já i můj obchodní partner Petr Jiříček pocházíme z nedalekých Velkých Losin a k tomuto kraji máme osobní vztah. O to víc nám záleží na tom, aby se místo rozvíjelo způsobem, který bude dávat smysl místním lidem i celé obci,“ říká Ton.
Podle společnosti se během přípravy projektu uskutečnilo několik veřejných setkání. Uspořádána byla také anketa zaměřená na názory obyvatel na budoucí využití areálu a rozvoj této části obce.
„V listopadu 2025 jsme například uspořádali veřejné setkání v Kulturním domě Skleník, na kterém jsme obyvatelům představili současný stav obou bývalých výrobních areálů v Rejhoticích, vysvětlili překážky dalšího postupu a především se ptali, jakou budoucnost by si pro tuto část obce představovali oni sami. V tomto dialogu chceme pokračovat, stejně tak jako v komunikaci s obcí,“ říká za investora Jaroslav Ton.
Starostka se jednání neúčastnila.
Paradox: Petra Harazimová je členkou kontrolního výboru Olomouckého kraje
Starostka, která nejprve ignorovala žádost o informace, k nimž je povinna, následně nerespektovala ani nadřízený krajský úřad, nechodila k soudu a následně ignorovala i pravomocný rozsudek. Obec proto skončila v exekuci. Obec na svém webu nezveřejňuje jednání ze zastupitelstva a kontrolní mechanismy tak v Loučné dlouhodobě selhávají.
Paradoxní proto je, že Petra Harazimová je vedle funkce starostky Loučné nad Desnou také členkou Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje. Jeho hlavním posláním je vykonávat kontrolní činnost vůči orgánům kraje v oblasti samostatné působnosti.
Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení Zastupitelstva Olomouckého kraje a Rady Olomouckého kraje, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory zastupitelstva a krajským úřadem při výkonu samostatné působnosti a plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
Kontrolní výbor však nemá oprávnění kontrolovat sám sebe prostřednictvím jednotlivých svých členů. Zároveň nemá ze zákona oprávnění vyslat kontrolu na hospodaření samostatné obce, protože každý z těchto územních samosprávných celků funguje nezávisle. Hospodaření obce mohou kontrolovat různé orgány, a to jak vnitřní kontrolní orgány přímo v rámci obce, tak vnější státní instituce.
Vlastimil Blaťák
