„Jsme přesvědčeni, že před vydáním takového rozhodnutí měly být podrobně posouzeny technické, bezpečnostní a provozní souvislosti navrhovaného řešení. Podle našeho názoru nebylo dostatečně prověřeno například to, zda je dnes vůbec možné původní typ lamp znovu vyrobit, instalovat a provozovat v souladu se současnými požadavky na veřejné osvětlení,“ komentovala rozhodnutí primátorka Miroslava Ferancová. Město Olomouc proto již v průběhu řízení navrhovalo doplnění dokazování odbornými posudky a dalšími důkazy, těmto návrhům však soud nevyhověl.
Zástupci vedení města zároveň upozorňují, že veřejné osvětlení je součástí městského mobiliáře, u něhož se přirozeně počítá s technickým vývojem, modernizací a postupnou obměnou. Původní lampy typu La Ligne Villetee značky Thorn byly sériově vyráběným prvkem veřejného osvětlení. Dnes se již nevyrábějí a jejich případný návrat by si podle odborníků vyžádal nákladnou výrobu replik i další technické zásahy související s jejich instalací, uchycením a napojením na stávající infrastrukturu veřejného osvětlení.
„Podle názoru města by případné budoucí změny veřejného osvětlení měly směřovat k řešením využívajícím současné technologie a odpovídajícím dnešním požadavkům na bezpečnost, energetickou účinnost a dlouhodobou udržitelnost veřejného prostoru,“ doplnil náměstek primátorky Tomáš Pejpek.
Pokud by se v budoucnu veřejné osvětlení na Horním náměstí měnilo, mělo by podle názoru vedení města směřovat k řešením využívajícím aktuální poznatky a technický pokrok, nikoli k obnovování již nevyráběných sériových lamp z minulých desetiletí.
Podané odvolání nyní posoudí Vrchní soud v Olomouci.
Tvrzení radnice odvádějí pozornost od podstaty problému, říká architekt
To, že se město Olomouc ve sporu o lampy veřejného osvětlení odvolá, se vzhledem k blížícím se volbám dalo očekávat. Uvedl to na svém facebvooku. „Nikdo si totiž nechce vzít na sebe odpovědnost za horký brambor, který si město samo uvařilo. A tak znovu sledujeme známé politické divadlo – místo věcných argumentů přicházejí výmluvy. Nejčastější z nich? Že přece tomu „zlému“ Šépkovi Horní náměstí nepatří. Že náměstí údajně nesvítilo. A že všechno, co zde architekt vytvořil, bylo vlastně špatně. Jenže to jsou tvrzení, která mají odvést pozornost od podstaty problému,“ uvedl Jan Šépka v reakci na městské odvolání.
Podle něj se jedná o typickou politickou snahu zamést vlastní odpovědnost pod koberec. „Je pozoruhodné, že nikomu z politiků nevadí bezdůvodné utrácení veřejných peněz. Přitom právě na výměnu lamp byly vynaloženy nemalé prostředky, aniž by se prokázalo, že k jejich odstranění existoval jediný rozumný důvod. Dovolím si proto připomenout závěry soudního řízení. Město po celou dobu nedokázalo věrohodně vysvětlit, proč původní lampy odstranilo. V řízení se jasně ukázalo, že nebyly zkorodované, nebyly technicky nevyhovující a důvodem k jejich výměně nebyly ani jejich světelné parametry. Jinými slovy – neexistoval žádný objektivní důvod ke zničení této hodnotné součásti veřejného prostoru. Přesto se dnes místo hledání odpovědnosti pokračuje v obhajobě neobhajitelného. Předpokládám, že nikdo z politiků – ať už současných, nebo bývalých – nenajde odvahu zabývat se skutečnou podstatou celé kauzy. Ta by totiž mohla vést k nepříjemným otázkám i odpovědím. Jsme v Čechách. A zdá se, že některé věci se u nás mění jen velmi pomalu,“ uvedl Šépka.
Vlastimil Blaťák
