Proč zaostáváme? Olomouc je stále ekonomikou úřadů a služeb, politici ale řešení nenabízejí

Střední Morava a její přirozené centrum Olomouc dlouhodobě čelí strukturálnímu ekonomickému problému: region dlouhodobě postrádá robustní průmyslovou základnu a jeho ekonomika je vychýlena směrem k veřejnému sektoru a službám. Tato disproporce výrazně ovlivňuje celkový ekonomický růst a přispívá k tomu, že region mírně zaostává za vyspělejšími oblastmi Česka. Situace se nelepší.

  • Datum příspěvku 3. června 2026
  • 337
Úřednice v práci. Ilustrační foto: Miroslav Hladiš

Zatímco okolní regiony, Moravskoslezský nebo Zlínský kraj, byly historicky formovány těžkým průmyslem a výrobou, Olomouc se nadále profiluje jako centrum terciárního sektoru. Statutární město Olomouc je domovem rozsáhlé administrativy, klíčových krajských úřadů, velkých nemocnic a významné akademické sféry v čele s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Ačkoliv se v Olomouckém kraji nacházejí významné průmyslové podniky, zejména potravinářské a strojírenské, samotné město je stále z velké části závislé na zaměstnanosti ve veřejné správě, školství, zdravotnictví a akademickém výzkumu. Soukromý sektor v oblasti hi-tech, IT nebo inovativních technologií sice roste, nicméně pomaleji než v okolních regionech a svou kapacitou nedokáže vyvážit obrovský podíl institucí financovaných ze státního či krajského rozpočtu.

Vliv na ekonomický růst a zaostávání regionu
Tato struktura s sebou přináší jak výhody v podobě vysoké stability a odolnosti vůči globálním ekonomickým krizím, tak řadu negativních dopadů na celkový růst.
Nižší přidaná hodnota přináší i mzdové limity. Veřejný sektor generuje nižší přidanou hodnotu v porovnání s technologicky vyspělým průmyslem nebo korporátními službami. To se propisuje do průměrných mezd, které v kraji dlouhodobě zaostávají za republikovým průměrem.
Vzhledem k nedostatku silných soukromých zaměstnavatelů z oblasti průmyslu a inovací pak odchází značná část absolventů Univerzity Palackého za lépe placenou prací do Prahy, Brna nebo do zahraničí. Region tak přichází o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.
Dalším negativem je závislost regionu na státním rozpočtu. Existuje riziko, že pokud vláda přistoupí k úsporným balíčkům či škrtům ve veřejných výdajích, má to na Olomoucko citelnější dopad než v regionech zaměřených na exportní průmysl. Hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele v Olomouckém kraji tak dlouhodobě osciluje pouze kolem 80% celorepublikového průměru, což řadí kraj mezi ekonomicky slabší regiony republiky. Dlouhodobě.

Cesty ke změně? Politici je nenabízejí

Orientace na veřejný a terciární sektor regionu přináší řadu strukturálních problémů, které ekonomiku dlouhodobě dusí. Veřejný sektor negeneruje takový hospodářský růst ani zisky jako exportně orientovaný průmysl nebo vývojová centra. Mzdy jsou zde navíc často saturovány tabulkovými platy. To se odráží i v celkových statistikách: průměrné mzdy v Olomouckém kraji, pohybující se dlouhodobě kolem částky 42 500 až 47 000 Kč, zaostávají za celostátním průměrem.

Tento handicap v mzdové úrovni a omezená nabídka lukrativních pozic v soukromém sektoru vedou k tomu, že region vykazuje nižší tvorbu hrubého fixního kapitálu a tratí na investicích. Schopnost přitáhnout velký globální kapitál je limitována, neboť region nemůže nabídnout dostatečně velkou základnu vysoce kvalifikovaných průmyslových a technologických expertů mimo úzkou akademickou bublinu. Výsledkem je pozvolné zaostávání.

Zodpovědnost za strukturální zaostávání a pasivitu nesou také regionální politici, především ti vyslaní ze střední Moravy do Poslanecké sněmovny, kteří často selhávají v tom, aby nabídli konkrétní a systémová řešení pro ekonomickou transformaci regionu. Místo aby aktivně vyjednávali strategické státní investice, zlepšení dopravní infrastruktury, nebo navrhovali legislativní změny podporující rozvoj podnikání, se jejich činnost omezuje na udržování stávajícího stavu. Často kumulují mandáty na několika úrovních od komunální přes krajskou až po celostátní a jejich řešení se vytrácejí v rovině politických proklamací. Regionu chybí silný hlas, který by dokázal politicky prosadit zásadní infrastrukturní projekty a vymanit střední Moravu ze závislosti na státním rozpočtu.

Aby Střední Morava zastavila mírné zaostávání, musí nutně diverzifikovat svou ekonomiku. Zásadní roli hraje posilování vazeb mezi Univerzitou Palackého, výzkumnými centry jako je CATRIN a soukromým byznysem. Důležitou roli v rozvoji inovačního potenciálu a přilákání moderních firem sehrává Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK). Přechod k ekonomice založené na znalostech a podpora inovativních startupů jsou pro region nutností, pokud chce plně využít svého akademického kapitálu.

Miroslav Hladiš