Pseudomor drůbeže je vysoce nakažlivé virové onemocnění drůbeže způsobené ptačím paramyxovirem sérotypu APMV-1, které může vést k vysoké úmrtnosti a ztrátám produkce.
Onemocnění způsobuje jednovláknový RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, známý jako virus Newcastleské nemoci (NDV) nebo ptačí paramyxovirus sérotypu APMV-1. Virus je velmi odolný ve vnějším prostředí a může přežívat až několik měsíců, ve vejcích až 4 dny . Přenos probíhá horizontálně – přímým kontaktem s infikovanými ptáky nebo nepřímo kontaminovaným krmivem, vodou, pomůckami či obuví . Volně žijící ptáci mohou být rezervoárem a přenašečem viru.
Nejčastěji onemocní hrabavá drůbež, zejména domácí kuřata, krůty, bažanti, perličky, křepelky a koroptve. Kachny a husy jsou méně náchylné a neonemocní často klinicky, ale mohou sloužit jako rezervoár . Vnímaví jsou také pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků.
Nákaza potvrzena 2. června, je stanoveno širší pásmo dozoru
V obci Pňovice byl na začátku června potvrzen výskyt nebezpečné virové nákazy známé jako pseudomor drůbeže neboli Newcastleská choroba. Krajská veterinární správa proto okamžitě vyhlásila mimořádná veterinární opatření a stanovila ochranná pásma s cílem zabránit dalšímu šíření nákazy.
Pseudomor drůbeže je vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující především slepice, krůty, perličky, holuby, bažanty či křepelky. Nemoc se projevuje dýchacími potížemi, nervovými příznaky, poklesem snášky a v některých případech může vést k hromadným úhynům chovaných ptáků. Přenašeči mohou být také volně žijící ptáci.
Veterinární správa potvrdila ohnisko nákazy 2. června v chovu s více než padesáti kusy ptáků. Následně bylo vyhlášeno ochranné pásmo zahrnující mimo jiné Pňovice, Střeň, Žerotín či Štěpánov. Současně bylo stanoveno širší pásmo dozoru, do kterého spadá řada dalších obcí regionu.
Co musí chovatelé dodržovat
Pro všechny chovatele drůbeže a dalších ptáků platí přísná pravidla biologické bezpečnosti. Drůbež musí být držena odděleně od volně žijících ptáků, krmivo i napájecí voda musí být zabezpečeny proti jejich kontaminaci a je nutné zabránit jakémukoliv kontaktu s volně žijícím ptactvem.
Dalším důležitým opatřením je soupis všech chovů drůbeže a ptáků v zasažených oblastech. Chovatelé museli obcím nahlásit počty a druhy chovaných zvířat, aby veterinární správa získala přesný přehled o situaci v regionu.
Hrozí ekonomické škody
Přestože se nákaza běžně nepřenáší na člověka, představuje značné riziko pro drůbežářské chovy. V případě rozšíření choroby mohou následovat nucené likvidace chovů, omezení přesunů zvířat a citelné ekonomické ztráty pro zemědělce. Veterináři proto apelují na důsledné dodržování všech nařízených opatření.
Podle dosavadních informací by ochranná opatření mohla trvat minimálně do první poloviny července. Jejich ukončení bude záviset na výsledcích kontrol, dezinfekce postiženého hospodářství a na tom, zda se neobjeví další ohniska nákazy.
„Každý chovatel může svým zodpovědným přístupem pomoci zabránit dalšímu šíření této nebezpečné nákazy,“ připomíná Státní veterinární správa.
Vlastimil Blaťák
