„Rád bych poděkoval Arcibiskupství olomouckému a správě zámku za to, že nám umožnili toto krásné místo využít,“ dodal Opatrný, který účastníky přivítal v hanáckém kroji. „Děkuji vám všem, kteří jste dnes kroje oblékli. Vzpomínáme tak na naše předky a na odkaz, který nám zanechali,“ doplnil kroměřížský starosta. Při slavnostním zahájení chasa předala dožínkový věnec hospodáři, kterým je hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Na dožínky chodívá ve valašském kroji, který měl na sobě i dnes. Holiš také poděkoval zemědělcům a apeloval na zákonodárce, aby jim jejich činnost nekomplikovali.
Žně na Kroměřížsku jsou u konce, k pondělku chybělo podle údajů ministerstva zemědělství sklidit jen necelá dvě procenta osetých ploch. „Kvůli dešti se žně velmi protáhly, ale úroda už je pod střechou. Jedná se o nejlepší úrodu od roku 2014,“ řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Martin Gabrhelík. U hlavní plodiny, pšenice ozimé, činí podle údajů ministerstva zemědělství ve Zlínském kraji výnos 7,57 tuny na hektar, u ječmene jarního 6,85 a u řepky 3,20 tuny na hektar.
Program dožínek zahrnuje jarmark, folklorní vystoupení, výstavu zemědělské techniky, soutěž ve stloukání másla, koncerty i nedělní děkovnou mši svatou za úrodu.
Dožínky jsou jednou z nejstarších domácích i světových lidových tradic. Jejich smyslem byly oslava ukončení sklizně obilí, které zajišťovalo obživu na další období, a poděkování za štědré dary poskytnuté přírodou. Většinou se odehrávaly na statku hospodáře, který měl povinnost žence pohostit a radovánky chasy zaplatit. Dožínky se v Kroměříži konaly do roku 1974, tradice byla opět obnovena až v roce 2007. V Kroměříži se pořádají proto, že na Kroměřížsku zemědělci pravidelně dosahují nejvyšších výnosů na Hané.
Miroslav Hladiš
