Dávno pryč jsou doby, kdy stál i ligový fotbal pouze na odchovacích a na hráčích z okolí. Za poslední čtvrtstoletí přivedla olomoucká Sigma celou řadu zajímavých hráčů, kteří v klubu zanechali nesmazatelnou stopu. Které příchody se povedly a které ne? Top10 nejpovedenějších posil za 25 let je zde.
10. Radim Breite
Střední záložník Breite přišel na Hanou z Liberce už za trenéra Látala a postupem času se vypracoval až na kapitána mužstva. Tím se stal v roce 2021 při absenci Romana Hubníka a vydržel jím dosud. Přestože již pětatřicetiletý, stále patří k základním úhelným kamenům sestavy Sigmy, a to prosím přežil několik trenérů se zcela odlišnou koncepcí. Duše týmu, šéf v kabině i na trávníku.
9. Lukáš Juliš
Chrudimský rodák na Hané podle všeho končí. Po vleklém zranění se sice stihl uzdravit, příležitostí už v modrém dresu ale tolik nedostal a zřejmě se bude v létě stěhovat. I tak toho v Sigmě dokázal dost – v pouhých šestnácti zápasech nastřílel osm branek a jednoduchý průměr 0,5 gólu na zápas je vizitka, která rozhodně není k zahození. Budeš nám chybět, Lukáši.
8. Ladislav Onofrej
Možná trochu připomínal Zinedina Zidane. Na Hané se objevil krátce před slavným dvojzápasem s Borussií Dortmund a spolu s Melinhem vytvořili takovou středovou řadu, kterou pak Sigmě neměla dlouhá léta. Za trenéra Psotky nastupoval jako krajní obráncea z vydržel v Sigmě pět let. Diváky bavil pohlednými technickými finesami, kariéru potom dohrál v Rakousku a taky u nás v Holici. Jeden z nejlepších příchodů té doby.
7. Uroš Radakovič
Nestává se často, aby Sigma, toho času navíc druholigová, ulovila hráče, který byl na soupisce v italské Serii A, byť za Bolognu stihl jenom jeden pohárový zápas. Uroš se stal pilířem zadních řad, odkud jeho cesta vedla do pražské Sparty a odtamtud znovu do zahraničí. Takového beka v české lize jen tak nenajdete. My ho na domácícm trávníku vídali hned tři sezóny.
6. Vít Beneš
Další vynikající obránce, který do Sigmy přišel, rozhodně se nečekalo, jakou legendou se stane. Ve své druhé sezóně se stal dokonce v Olomouci kapitánem a vydržel u nás až do loňska, do pětatřiceti. Jeden z nejvydařenějších příchodů v nedávné historii klubu vůbec.
5. Radim Kučera
Do Olomouce přicházel dvakrát. Poprvé jako mladík z Opavy, podruhé pak při návratu ze zahraničního angažmá v Německu. Radim Kučera nikdy nehrál za národní tým, přestože ve své době patřil mezi nejlepší české obránce. Kariéru ukončil v roce 2012, pak se vrhnul na trenéřinu. Olomoucká legenda.
4. Filip Zorvan
Postavou menší, výkonem velký, herním myšlením největší, desítka na dresu. Jen blonďaté vlasy dávají tušit, že božský Diego z mrtvých nevstal, Filip Zorvan je ale v mnohém připomíná. Za trenéra Jílka často střídal, až za Janotky se stal základním kamenem a mozkem olomoucké středové řady a důvěru pak vrchovatě splatil. Kde se u nás vzal? Z Karviné, kde ho vlastně nechtěli…
3. Michal Ordoš
Král ligových střelců, jeden ze dvou, které u nás máme. Olomouc ho získala za dva miliony z pražské Bohemky a Ordoš u nás odehrál skoro 150 zápasů. Jeden z nejlepších kanonýrů, který kdy běhal po trávníku Androva stadionu, z klubu odešel v roce 2014. Stopa, kterou zanechal, je nesmazatelná.
2. Jan Kliment
Letošní zázrak, kde se vzal, tu se vzal. Zatímco celá liga bojuje s nedostatkem útočníků, Sigma dokázala sehnat bouchače, který se vřítil na trávník jako uragán a decimoval obrany soupeře. Ani vážné zranění z podzimu jej nezastavilo, Honza se dokázal vrátit a získat korunu střelců. V laufu jej zastavil až nešetrný faul v semifinále poháru. Co bude dál? Slavia? V době uzávěrky tohoto přehledu to ještě nebylo známo, ale pro podzim v evropských pohárech bychom jej doopravdy potřebovali. Honzo, nechceš přestoupit až v zimě?
1. Melinho
Jednoznačně největší osobnost olomouckého fotbalu ze všech, kteří odněkud přišli. Brazilec se na Andrově stadionu zjevil, nadchnul, uhranul, dal tvář klubu na několik krásných sezón, a už se potom nevrátil. Je vzpomínkou na dobu, kdy fotbal nehráli „roboti“ vychovaní z akademií, v Melinhově podání jsme viděli hravého brazilského kluka, který se učil fotbal kdovíkde, a měl svou vlastní hlavu. Geniální hlavu…
