Hematologii a transfuznímu lékařství se věnuje od 1. 7. 1989. Hematolog a transfuziolog Štefan Repovský je jedním z nejdéle sloužících primářů Nemocnice AGEL Přerov. Společenskou proměnu, spojenou s darováním krve vnímá jako odborník s celoživotními zkušenostmi.
„V minulosti bylo darování krve věcí „celospolečenskou“ – chodily celé kolektivy, organizace, sportovci, střední a vysoké školy i vojenské kolektivy. Téměř na každé obci fungoval Český červený kříž, kterého jednou z hlavní náplní bylo získávat a oceňovat dárce krve. Také zaměstnavatelé si dárců vážili a sami je oceňovali. Dnes lidé z podniků darují krev zcela výjimečně, ze škol přijde sem tam nějaký student, “ porovnává situaci Štefan Repovský, primář Hematologicko-transfuzního oddělení Nemocnice AGEL Přerov.
U mladších vnímám menší zájem, říká primář
Dalším faktorem je podle lékaře, který se oboru věnuje již déle než 35 let, také vznik desítek soukromých plazmaferetických center v České republice, jen v Olomouckém kraji jich funguje 7. V centrech je za každý odběr plazmy vyplacena částka cca 800 Kč – 900 Kč. Dárci se poté většinou k darování krve už nevrátí a krev poté v nemocnicích chybí.
,,Hodnotová orientace dnešní mladé generace je zásadním tématem. Přestože žijeme v neklidné době (covid, války, ekonomická krize, inflace), vnímám u mladých menší zájem zabývat se tím čím se zabývat nemusí. „Pokud nemusím něco řešit, tak to neřeším – včetně pomoci jiným, bohužel,“ uvádí doktor Repovský.
Na druhou stranu je podle lékaře stále několik skupin, které dárcovství krve stále podporují a propagují. „Velkým příkladem jsou třeba u nás dobrovolní hasiči z Veselíčka, kteří pod vedením pana Pechy jezdí darovat krev opravdu pravidelně. Před nimi smekám klobouk,“ říká.
Problém s krví nastává ve druhé polovině ledna
Spotřeba krve u zákroků je individuální. U akutních stavů, například při poranění sleziny, jater či ledvin, je spotřeba krve i 6 až 8 jednotek. Potřeba krve může nastat také při komplikované porodu či poporodním krvácení. V Nemocnici AGEL Přerov je však největší spotřeba krve u plánovaných ortopedických nebo onkochirurgických pacientů nebo u pacientů s poruchami krvetvorby. U onkologický a onkohematologických pacientů je transfuze krve mnohdy trvalou součástí léčby, kdy pacienti mohou ročně dostat až desítky krví ročně.
Před 25 lety byli z 80% dárci muži, v dnešní době se tento poměr již změnil. Přestože stále ze 60% vedou v darování pánové, ženy se jim pomalu přibližují. „Darují u nás páry, manželé i s dětmi, babičky a dědečkové s vnoučaty. Máme naštěstí několik rodin, kde toto uvědomění funguje a předává se v rodině. Také se u nás při darování schází i menší skupinky dárců, kteří třeba před 30 lety začali společně darovat na střední nebo vysoké škole“, říká Štefan Repovský.
„Před Vánoci máme většinou dárců dostatek, problém pak bývá v druhé polovině ledna, kdy „všichni darovali“ v prosinci, nemocnice naběhly na plný provoz a krve z počátku prosince už jsou pryč. Rád bych tedy vyzval k tomu, že koncem roku nic nekončí a nemocnice potřebují své dárce i v lednu. S novým rokem by právě mohlo něco nového začít, a my každého nového dárce srdečně uvítáme,“ srdečně uzavírá Štefan Repovský.
Gabriela Lefenda
