Skupinové výstavy dnes slouží jako sdělovací prostředek pro konkrétní umělecké myšlenky. Přesto se často stává, že ono sdělení zanikne pod tíhou kurátorských ambicí, politických gest nebo výstavních strategií. Výstava Brave world se zaměřuje primárně na jednotlivá umělecká díla a v tomto ohledu je výjimečná.
Výstava se soustřeďuje na novou tvorbu pěti umělců, kteří z odlišných pozic a pomocí odlišných přístupů vyjednávají ideologii obrazu v současné společnosti. Na jedné straně poukazuje na důležitost současného konceptuálního a formálního zapojení umělců, na druhé obrací pozornost k odpovědnosti galerií za vytváření lepších podmínek pro uměleckou tvorbu. Propojením těchto dvou aspektů se výstava snaží do centra pozornosti umístit umělecké dílo, které lze vnímat jen jako jednotu racionálního, etického, estetického a smyslového, vysvětlil kurátor výstavy Tevž Logar.
Umění jako odolný mechanismus
Výstava spojuje pět různých uměleckých přístupů, aby představila umění jako mechanismus odolný vůči narušeným hodnotám společnosti. Kontrastní významy a vztahy mezi jednotlivými fotografiemi, objekty, malbami a kresbami prezentují výstavu Brave World jako mnohovrstevnatý, hybridní a nestabilní celek, který zpochybňuje své základy.
Na velkoformátových fotografiích Primože Bizjaka jsou zachyceny krajiny a města. Ve skutečnosti však autor odhaluje vrstvy skryté za zobrazenou realitou a proces fotografování se tak stává malbou. Kresby Roberta Gabriše se naopak řídí pravidly proporcí i perspektivy. Gabriš nás vede běžnými mimetickými prostředky do překvapivě svůdného světa třenic, fantazií a tužeb, jež jsou mistrovsky provedené, doplnil kurátor.
Avataři v animovaných filmech Markéty Magidové obývají svět, v němž se digitální postavy setkávají se sochami a dalšími uměleckými díly, známými z analogového prostředí. To vše s kritickým komentářem vůči společnosti. Zobrazené objekty a motivy z internetových zdrojů se také stávají fragmenty obrazů Anne Neukamp. Autorka si v nich pohrává s přiblížením i odstupem k zdánlivě rozpoznatelným předmětům každodennosti, dodal kurátor. Protipólem statečného, nového světa jsou pak sochy s erotickým nábojem, malby a reliéfy Yuli Yamagaty.
Vystavená díla jsou křehkým až prchavým fenoménem. Umělecké postupy autorů se nesetkávají ve formálním a konceptuálním přístupu ani v zobrazovaném tématu, ale v upřímnosti své poetiky a dychtivosti po zachycení okamžiků, které by mohly umožnit život v paralelních světech s menším množstvím třecích ploch, uzavřel kurátor.
Praktické informace Telegraph Gallery je otevřena úterý až pátek od 9 do 19 hodin, sobota až neděle od 10 do 18 hodin. Během vánočních svátků, na Silvestra a Nový rok bude zavřeno.
Brave World 9. 12. 2022 – 9. 2. 2023 (vernisáž 8. 12. 2022 v 18 hodin) Kurátor výstavy: Tevž Logar
Autor koncepce výstavy: Gregor Podnar Grafický designér: Jakub Kovařík
PRIMOŽ BIZJAK (1976) se narodil ve Slovinsku, žije a tvoří v Madridu. Své studium absolvoval na benátské Akademii výtvarných umění, kterou dokončil v roce 2005. V roce 2011 přispěl svým dílem k 54. benátskému bienále současného umění. Věnuje se především fotografii. Jeho nokturna vznikají za použití nadstandardně dlouhého expozičního času, který odhaluje skryté obrysy. Jeho fotografie se tak přibližují obrazům.
ROBERT GABRIŠ (1986) se narodil na Slovensku, žije a pracuje ve Vídni. Vystudoval Akademii múzických umění v Bratislavě (scénografie a kostýmní tvorba). Ve studiu pak pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 2021 se stal jedním z 5 laureátů – výherců Ceny Jindřicha Chalupeckého. Kromě kolektivní výstavy v Telegraph Gallery bylo možné tvorbu Roberta Gabriše zhlédnout také na letošním pražském biennale Ve věci umění, kde společně s Ľubošem Kotlárem představil instalaci Sugar. Zdrojem jeho umělecké tvorby je konfrontace individuality se společenskými schématy a rasismem.
MARKÉTA MAGIDOVÁ (1984) se narodila v České republice, žije a tvoří v Praze. Vystudovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně (ateliér reklamní fotografie), UMPRUM (teorii a dějiny designu a nových médií) a Vysoké učení technické v Brně (ateliér videa Jaspera Jamese Alvaera, Martina Zeta a Jiřího Ptáčka). Ve spolupráci s nakladatelstvím PositiF vydala tři autorské publikace: Překlepy a přehmaty (2015), Překlad (2013) a Domácí slovník (2013). Věnuje se intermediálnímu umění se silným konceptuálním zaměřením.
ANNE NEUKAMP (1976) se narodila v Německu, žije a tvoří v Berlíně. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Drážďanech, kde od roku 2020 působí jako profesorka malby. Globální otázky autorka zasouvá do pozadí jemnou banalitou každodennosti. Její do abstrakce přecházející dílo je výsledkem autorčiny pozornosti zaměřené na vyjádření formy, linie a plochy.
YULI YAMAGATA (1989) se narodila v Brazílii, žije a tvoří v São Paulu. Vystudovala Univezitu v São Paulu. Ve svých dílech často kombinuje různé techniky na pomezí malby, kresby, sochy a „wall work“, jak sama definuje svou práci s textilními materiály. Se svými fantaskními krajinami se pohybuje na hranici surrealismu, svou výraznou barevností odkazuje na fauvismus a expresionismus. Díky široké škále barev nesou její kresby až komiksovou estetiku.
Inka Ličková
