Vojenská nemocnice v Olomouci je připravena přijmout ukrajinské vojáky

Dosud tři ukrajinští vojáci se léčili v Olomouci ve Vojenské nemocnici. Další je zařízení schopno přijmout. Zájem o zdravotní péči je z ukrajinské strany ale i nadále obrovský a mnohonásobně převyšuje kapacity zařízení.

Takzvaně ze dne na den jsou vojenské nemocnice v České republice schopné poskytnout léčebnou péči více než dvěma desítkám zraněných, s delším časem na přípravu je to víc.

V Ústřední vojenské nemocnici v Praze se od února do současnosti léčilo šest vojáků, ve Vojenské nemocnici v Olomouci tři. Zájem o zdravotní péči je z ukrajinské strany nadále obrovský a mnohonásobně převyšuje kapacity zařízení.

„Pokud by to mělo být ze dne na den, postaráme se o 22 lidí. Jsme ale připraveni přijmout více vojáků. V delším časovém rozmezí nabízíme až 35 míst,” řekl Filip Říha, náměstek ministryně obrany pro řízení sekce majetkové.

Vzhledem k malému počtu vojenských nemocnic a jejich vytíženosti, jsou tato zařízení schopná ihned přijmout pouze omezenou kapacitu pacientů k léčení: Ústřední vojenská nemocnice v Praze by vyčlenila dvě chirurgická lůžka a dvě ortopedická (omezený provoz po nedávném požáru). Vojenská nemocnice v Olomouci může poskytnout čtyři lůžka pro pacienty s poraněními končetin, tři lůžka na následné intenzivní péči a tři na rehabilitaci. Vojenská nemocnice Brno má okamžitě k dispozici pět lůžek na všeobecné chirurgii a tři ortopedická lůžka.

Chirurgie a ortopedie

Výběr vojáků by měl podle smlouvy z 1. 2. 2022 provádět vojenský lékař, který ale nemůže vstoupit na území cizího státu, jenž je ve válce. Proto byl navržen postup, kdy zastupitelský úřad, resp. přidělenec obrany, předkládá lékařské zprávy pacientů a naši odborní lékaři vybírají konkrétní pacienty podle jejich poranění. „Postup je nastavený dobře a je velice efektivní. Z Ukrajiny dostaneme lékařské zprávy potenciálních pacientů a na základě vzájemné komunikace vybíráme ty, které přijmeme. Podle diagnózy je pak určeno, zda je nutná letecká přeprava či transport po silnici,” zhodnotil Říha.

Ukrajinská strana má největší zájem o péči v oblasti chirurgicko-ortopedické, ortopedické nebo o následnou rehabilitační péči pro vojáky, u kterých už operace proběhla na Ukrajině. „Měli jsme i žádost o ošetření na očním oddělení. Sice k umístění vojáka nakonec nedošlo, ale chci tím říct, že se k nám dostávají různé lékařské případy z různých oborů,“ uvedl Říha.

Spolupráce s Ukrajinou

Klíčová role Ukrajiny v celém procesu spočívá hlavně v zabezpečení veškeré administrativy tak, aby zranění vojáci mohli vstoupit na naše území a mohli se tu nějakou dobu léčit. Komunikace je podle Říhy velice dobrá. „Už jsme si to vyzkoušeli. Naučili jsme se postupy a proces bude teď o něco rychlejší. S ukrajinskou stranou komunikujeme denně. Jde hlavně o zajištění dokumentů, které se týkají možnosti vstupu na území ČR,” řekl Říha. „Financování stanovuje smlouva z letošního února. Transport do ČR zajišťujeme my, stejně tak léčebné výdaje. To je princip celé dohody, jinak by postrádala svůj smysl,” dodal.

Vlastimil Blaťák