Ivana Plíhalová: Vidíte to stejně, pane prezidente Havle?

„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“

Na tento citát Václava Havla z roku 1992 jsem usilovně myslela před právě skončenými komunálními a senátními volbami. Vzpomínala jsem na tu tehdejší dobu, kdy v čele státu byl právě Václav Havel, v čele města Olomouce Milan Hořínek a v čele Univerzity Palackého Josef Jařab, a já byla nesmírně hrdá na to, že právě tito pánové jsou na těchto důležitých postech. Všechny tři jsem měla tu čest poznat osobně a nikdy jsem nezapochybovala o jejich morálních kvalitách. Byli pravým opakem toho, co je v citátu zmíněno. Dva z nich už dnes nejsou mezi námi.

S profesorem Jařabem se občas vídám a samozřejmě probíráme i problémy současného veřejného života. S Milanem Hořínkem vedu v duchu rozhovory při svých procházkách parky, kdy neopomenu chvíli posedět na jeho lavičce ve Smetanových sadech naproti dětskému hřišti, kterou tam na jeho počest umístil olomoucký Lion´s Club.

Malou bystu Václava Havla mám doma na svém pracovním stole a i s ním vedu často ve svých myšlenkách dialog. Ve středu 5. října, u příležitosti letošního 86. výročí jeho narození, u ní opět zapálím svíčku a zeptám se ho: “Z mého pohledu v letošních volbách občané obstáli a většinou se nenechali zlákat populistickými sliby. Vidíte to stejně, pane prezidente Havle?“

Ivana Plíhalová